Chci zde mít svou reklamu
Home > Články > rady a návody > Dekování koní

Dekování koní

I když už se nám pomalu blíží jaro, a problém dekování nám tím pomalu odpadne, ani se nenadějeme a máme tu zimu zpět. Proto se nechte inspirovat aby jste byly připraveni.Problém s dekováním záleží čistě na konkrétních podmínkách a situacích. Proto se zkusíme podívat na tuto problematiku z obou stran a vy se pak sami přikloňte na stranu dekovat či nedekovat. Správně živený a zdravý kůň s hustou a dlouhou srstí je schopný odolávat chladu, větru i dešti bez problémů i v zimě kdy teploty klesají pod bod mrazu. Jak je to možné? Koňská srst se při nižších teplotách stává hustší. To někteří koňáci dojista znají, že pak místo koní mají ve výběhu medvědy.

Srst se skládá ze dvou typů chlupů a to pesíků a podsady. Každý tento typ má svou vlastní funkci. A tou je pesíky- dlouhé, pevné chlupy mající funkci nepromokavou a podsada- krátký, jemný chlup plní funkci teplotní. Pro představu něco jako goratexová bunda vycpaná vatelínem. Když je koni zima, fungují tu ještě svaly, které vzpřímí chlupy a ty zadrží unikající teplo, které kůň sám o sobě sálá. Tyto chlupy fungují jako dobrý izolant. Teplo tedy neuniká tolik do ovzduší a zahřívá vzduch mezi těmito chlupy a zároveň brání průniku vnějšího studeného vzduchu z okolí. Pokud je ale tepleji, chlupy tzv. slehnou a izolovaný vzduch se sníží na minimum, které kůň potřebuje, aby mohl čerpat teplo ze slunečního záření, popřípadě se ochlazovat. Plus každý chlup má své mazové žlázky, které obsahují tuk, který plní funkci ochrannou před promoknutím a tím by se měla dále zvýšit tepelná izolace.Jak už jsem zde zmínila, koně si dokáží vyrábět teplo sami. Ale potřebují k tomu dostatek pohybu, aby svaly začaly správně fungovat. Dalším zdrojem tepla jsou koňská střeva, která obsahují bakterie, které dokáží rozložit vlákninu. (chemická reakce ,,tzv. fermentace,, kdy vzniká teplo) Proto v některých stájích vidíte jak koně mají různě po výbězích rozházené seno. Je to z toho důvodu aby zde byl zajištěn pohyb a dostatek vlákniny pro výrobu toho správného množství tepla. Tudíž si myslím pokud máme koně v dobré kondici, měla by mu jeho srst zajistit ideální deku.

Ale jsou tu i ty případy, kdy to není možné a kůň potřebuje dostat deku. Jednou z příčin kdy kůň potřebuje je tato. Kůň nemocný, starý, špatně krmitelný_hubený,  nebo mladé hříbě. Tito jedinci mají buď špatnou srst, nebo jejich vlastní termoregulace není tak dobrá, aby jim stačila při výrobě vlastního tepla. Další pomocnou ruku budou chtít podat ty koně, kteří pocházejí z teplejších oblastí a nejsou zvyklí na naše zimní počasí. Zdravému organismu totiž trvá až tři týdny než si zvykne na nové teplotní podmínky. Jsou i takové situace, kdy by potřeboval zadekovat i zdravý kůň. A to jestliže dojde k náhlému zhoršení počasí a on není připraven se dostatečně sám ochránit před vlhkem a mrazem. Nemá správný přístřešek nebo jiné spolehlivé závětří s dostatkem sena a pohybu. 

Dalším častějším případem budou ti, kteří jsou intenzivně ježděni i přes zimu. V husté zimní srsti, která dokonale tepelně izoluje, se koně přehřívají, což nejen snižuje jejich výkon, ale zatěžuje i celý organismus. Takový kůň se také nadměrně potí a vystavení mokré srsti studenému vzduchu způsobuje příliš rychlé vychladnutí těl až podchladnutí. Nehledě na to, že propocená zimní srst není to stejné jako zmoklá zimní srst. Déšť jde totiž zvenčí a promočí především vrchní vrstvu srsti, kdežto pot ji promočí celou od kůže. Proto se tato situace  řeší dvěma způsoby. Jedním z nich je u nás už rozšířené holení koní. Existuje celá řada různých střihů. Stačí si jen vybrat. Zpocený kůň tak rychleji vyschne. Nebo se nedovolí vyrůst zimní srsti. Jak na to? Aby koni nezačala  růst zimní srst mělo by se s dekováním začít na přechodu léto/podzim. V tomto období koňům totiž začíná srst pomalu houstnout. Proto se některým koním začínají dávat lehké stájové deky a postupem klesajících teplot jež nám ukazuje teploměr se přidávají deky teplejší. Ovšem pozor na deky, které by byly příliš těsné, těžké a promokavé. Ty mohou způsobit více škody jak užitku. Pokud je deka natolik těžká, že chlupy položí, sníží se tím izolační vrstva srsti. Nedokáže-li se ona sama dobře izolovat, bude na tom takto zadekovaný kůň hůř, než kdyby byl bez deky. Podobně je tomu tak, kdy deka promokne a ještě ztěžkne. Položí tím chlupy a umožní i jejich promoknutí. Veškerá izolace je tatam a naopak vlhká srst a špatně schnoucí deka výborně odvádějí teplo z těla do okolí. Samotná mokrá srst vysychá díky tělesnému teplu od kůže, takže je větší šance, že se zase brzy vytvoří mezi kůží a mokrými konečky chlupů vzduchová vrstva, která úniku tepla zabrání. Proto pozor, není deka jako deka. Deka by měla také správně koni pasovat, aby ho buď neodírala, nebo se z ní nevyvlékl jako had z kůže. Dále by se měla dělat kontrola, zda-li se kůň pod dekou nepřehřívá. Tou nám slouží jednoduchý test a tím je, že strčíte svojí ruku pod deku a ruka by měla zůstat suchá. A kůň tak akorát teplý. Pokud se kůň pod dekou potí, měla by se mu dát slabší. Proto když koně začneme dekovat, měli by jste si jich pořídit hned několik, aby jste je mohli měnit podle počasí atd. Proto záleží na vás, zda-li začnete koně dekovat či nikoli.{jvotesystem poll==1}

Předchozí: Dusno na pardubické scéně
Následující: Dostihové dění v Emirátech – ohlédnutí za posledním lednovým víkendem
x

Mohlo by vás zajímat

Úspěšná návštěvnická sezona v národním hřebčíně zdaleka nekončí

Letošní návštěvnická sezona potvrzuje vzrůstající zájem veřejnosti o národní kulturní památku Národní hřebčín Kladruby nad Labem. V letošním roce jej zatím navštívilo 75 000 návštěvníků, což je o celou čtvrtinu (15 000) více než za celý loňský rok (60 000). Přestože hlavní návštěvnická sezóna skončila, hřebčín připravil pro návštěvníky ve dnech 17. až 19. listopadu „Prodloužený ...