Chci zde mít svou reklamu
Home > Zpravodajství > informujeme vás > Divocí koně v Milovicích pomáhají přírodě

Divocí koně v Milovicích pomáhají přírodě

Namísto suché trávy rozkvetlé louky s početnými trsy silně ohroženého hořce křížatého. Tak se po sotva šesti měsících proměnila step v bývalém vojenském prostoru ve středočeských Milovicích, kde se od ledna pase první stádo divokých koní. Hořec křížatý patří k nejvzácnějším rostlinám milovické stepi a jeho místní populace je jednou z největších u nás. Záchrana tohoto mizejícího druhu je jedním z hlavních cílů projektu návratu divokých koní.

Ilustrační fotografie: Gita Matlášková

Ilustrační fotografie: Gita Matlášková

„Nejvíce hořců se objevilo v aklimatizační ohradě, kde koně během zimy trávili první týdny svého pobytu v Česku. Dokonale přitom spásli hrubé porosty loňské trávy, pcháčů, kopřiv a ostružin, takzvanou stařinu. Právě spasení stařiny otevřelo prostor pro vzácné hořce, které ve vysokých travinách nemají šanci“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, který koordinuje vědecký výzkum v lokalitě.

Výskyt hořců je v aklimatizační ohradě výrazně vyšší než v částech stepi, kde se divocí koně nepasou. Díky divokým koním se příroda obnovuje výrazně rychleji, než autoři projektu předpokládali. „Nečekali jsme, že se pozitivní změna pastvy divokých koní projeví již po několika měsících. První výsledky projektu výrazně předčily naše očekávání,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Ta na projektu spolupracuje s vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky, z Jihočeské univerzity, z Univerzity Karlovy, z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, z Ústavu živočišné výroby, z Masarykovy univerzity a dalších institucí.

Čtěte také:  Zimní Jezdecký pohár ČJF 2018 se rozrůstá

Překvapivé není jenom to, jak rychle dokázali divocí koně pozitivní změnu nastartovat, ale také to, v jaké lokalitě umožnili návrat vzácných hořců. „Aklimatizační ohrada se nachází v okrajové, nejméně hodnotné části celé lokality. Ještě před několika lety se tu nacházely vojenské budovy, později černé skládky a rostly zde jen plevely. Říkali jsme si, že umístěním aklimatizační ohrady, kde bude tlak koní na vegetaci nejsilnější, právě sem, nemáme co zkazit. Je fascinující, že koně dokázali k nepoznání změnit i takové místo – ze zarostlého rumiště je po necelém půlroce zahrádka plná květů,“ konstatuje Miloslav Jirků.

Na rozdíl od domácích zvířat divocí koně spásají především traviny, včetně agresivní třtiny křovištní, a nepožírají vzácné hořce, stejně jako většinu ostatních kvetoucích rostlin. Díky tomu v místní stepi znatelně přibývá nejen hořců, ale i dalších kvetoucích bylin, takž dříve jednotvárné vysoké trávníky se před očima mění v květnaté louky. Pastva zároveň výrazně tlumí zarůstání stepi křovinami a náletovými dřevinami.

Kromě květin se na pastvině objevil také zdejší nejvzácnější motýl, modrásek hořcový Rebelův a na mnoha hořcích již nakladl vajíčka. Hořec křížatý jeho jedinou živnou rostlinou, bez níž se nedokáže rozmnožovat.

Larvy modráska se nejdříve několik týdnů živí hořcem, poté však spadnou na zem, kde čekají, až je najdou mravenci a odnesou je do mraveniště. Zde housenky jeden až dva roky na mravencích parazitují, někdy dokonce požírají jejich vajíčka a larvy. Housenky totiž mravencům voní jako mravenčí larvy, takže je považují za své vlastní a krmí je. Dospělosti se přesto může dožít jen 10 až 20 procent motýlů. Modrásek, který vyleze z kukly uvnitř mraveniště však, na rozdíl od doby kdy byl larva, neumí mravence ošálit, takže jej hned po vykulení čeká závod o život. Nenajde-li rychle cestu z mraveniště, skončí v kusadlech mravenců. Kvůli své vazbě na stále vzácnější hořec křížatý a nezarostlá stanoviště je modrásek hořcový Rebelův v české přírodě vymírající, kriticky ohrožený motýl.

Čtěte také:  S mezinárodní Rozlučkovou všestranností si pohrálo počasí

Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy.

Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických i veřejnost.

Zdroj: www.ceska-krajina.cz

Divoký kůň Exmoorský pony Milovice
Chci zde mít svou reklamu
Předchozí: Galerie: Cena města Karlovy Vary
Následující: Vysočina uhájila titul mistra ČR ve všestrannosti

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Na zámku v Benátkách nad Jizerou se otevřela stálá expozice velkých kopytníků

Slavnostní otevření stálé expozice velkých kopytníků se v pátek 26.května 2017 uskutečnilo na zámku v Benátkách nad Jizerou. Od soboty 27.května je pak stálá výstava fotografií Vojtěcha Lukáše přístupná veřejnosti, návštěvníci ji najdou v prostorách informačního centra. Vernisáže se zúčastnilo vedení radnice města Benátky nad Jizerou, ale také reprezentace partnerských měst, ...