Chci zde mít svou reklamu
Home > Zpravodajství > informujeme vás > Divoké koně v Milovicích bude sledovat létající dron

Divoké koně v Milovicích bude sledovat létající dron

S využitím nejmodernějších metod bude v příštích dnech pokračovat vědecký program monitorující vliv pastvy divokých koní na unikátní stepi ve středočeských Milovicích. V pondělí a v úterý odborníci začnou vzácnou lokalitu monitorovat pomocí dálkově řízeného bezpilotního letounu – takzvaného dronu.

Ilustrační fotografie: Gita Matlášková

Ilustrační fotografie: Gita Matlášková

Nekomerční lety pro vědecké účely by měly odborníkům přinést mnoho užitečných informací. „Dron bude snímkovat současnou rezervaci, kde se pasou koně, i plochy, kam se bude pastva v dalších letech rozšiřovat. Ze vzduchu tak bude zmapován současný stav stepi. Získané informace doplní data z pozemního výzkumu,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, který vědecké výzkumy v lokalitě koordinuje.

„Na základě leteckých snímků, které se spojí v jeden celek, vznikne velmi podrobná fotomapa ve vysokém rozlišení. Zjednodušeně můžeme říci, že budeme mít porosty zmapované do posledního keříku,“ dodává Miloslav Jirků. Letecké snímkování se bude opakovat dlouhodobě jednou až dvakrát ročně. Vývoj stepi tak bude zachycený po dobu několika let.

Kromě mapování lokality se počítá s využitím dronu také k fotografování a filmování divokých koní. Vzniknou tak unikátní záběry zachycující stádo z ptačí perspektivy. Záběry využijí mimo jiné filmaři, kteří v současné době o divokých koních natáčejí dokumentární film pro Českou televizi.

Drony využívá například americká armáda v boji proti terorismu. Testuje je také zásilková služba Amazon, která by touto formou v budoucnu chtěla doručovat zásilky zákazníkům. V zahraničí vědci využívají drony například v Karibiku k monitorování korálových útesů. Společnost BioCarbon Engineering zase pracuje na projektu využívajícího drony k mapování odlesněných území a jejich opětovnému zalesňování.

Čtěte také:  XVI. den metropolitní sezóny: 97. SHERLOG Cena prvního prezidenta

V Milovicích patří monitorování lokality s pomocí bezpilotního dronu pro vědce k té pohodlnější části výzkumu. Ostatní jsou pro ně výrazně náročnější. Desítky kilometrů nachodí každý rok při monitorování botanické a zoologické pestrosti lokality. Takzvané liniové transekty spočívají v procházení předem vytýčené trasy v terénu. Při tom výzkumníci zaznamenávají výskyt motýlů, brouků, ptáků, kvetoucích rostlin a dalších organismů. V lokalitě Traviny mají vědci vytyčeny tři trasy po dvou kilometrech, v lokalitě Pod Benáteckým vrchem pak čtyři trasy po čtrnácti stech metrech.

Již první pozorování přitom naznačují, že divocí koně dokázali lokalitu proměnit k nepoznání již po několika měsících pobytu. „V aklimatizační ohradě, která byla původně zcela zarostlá agresivní třtinou křovištní, jsme zaznamenali již pět skupin vzácného hořce křížatého. Ten patří v Milovicích mezi nejvzácnější druhy rostlin, navíc je na něm zcela závislý ohrožený druh motýla, modrásek hořcový Rebelův,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Na pastvině je rovněž vyčleněno patnáct monitorovacích plošek. S jejich pomocí vědci budou porovnávat vývoj vegetace v místech, kde se budou koně pást, s tím, jak by se vegetace dál vyvíjela bez jejich přítomnosti.

Rozsah vědeckého výzkumu v rámci projektu je ojedinělý i při mezinárodním srovnání. „V řadě zemí západní Evropy se velcí kopytníci využívají k levné a šetrné péči o krajinu nejméně tři desítky let. S výjimkou Německa však z většiny míst nejsou k dispozici žádná vědecká data. Jsme rádi, že náš projekt je založený na tak úzké spolupráci s předními odborníky z českých univerzit a z Akademie věd. Díky tomu se náš projekt od samého počátku zařadil v rámci Evropy mezi absolutní špičku,“ ocenil spolupráci s experty Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Čtěte také:  Pád do bahna se stal pro koně osudným

Ta na projektu spolupracuje s vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Ústavu živočišné výroby, Masarykovy univerzity a dalších institucí.

Divocí koně přijeli do Milovic 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let zjistily, že právě koně z Exmooru přesně odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy.

Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických i veřejnost.

Zdroj: Česká krajina

Divoký kůň Exmoorský pony Milovice
Chci zde mít svou reklamu
Předchozí: Maskoti už mají jména. Říkáme jim Bob a Taxísek
Následující: Nejkrásnější „Falco“ má dva poháry

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Na zámku v Benátkách nad Jizerou se otevřela stálá expozice velkých kopytníků

Slavnostní otevření stálé expozice velkých kopytníků se v pátek 26.května 2017 uskutečnilo na zámku v Benátkách nad Jizerou. Od soboty 27.května je pak stálá výstava fotografií Vojtěcha Lukáše přístupná veřejnosti, návštěvníci ji najdou v prostorách informačního centra. Vernisáže se zúčastnilo vedení radnice města Benátky nad Jizerou, ale také reprezentace partnerských měst, ...