Chci zde mít svou reklamu
Home > Články > Výcvik > z praxe > Jak na rychlostky V.

Jak na rychlostky V.

Výcvik koně pro Pole Bending

Stejně jako pro nácvik barelů platí i zde zásada začínat od nejpomalejšího chodu a postupovat k nejrychlejšímu. Jakmile kůň přivykne změnám těžiště jezdce v klusu, sám začne prodlužovat klusové kroky, až nakonec přirozeně přejde do cvalu. Pokud se u koně objeví příznaky nervozity, měli jsme na něj přehnané nároky a nezbývá, než se vrátit zpět k základním prvkům přiježděnosti.

Při procvičování Pole Bendingu procvičujeme jen ty části, které opravdu potřebujeme zlepšovat. Nesmyslný a nekonečný dril v úsecích, které kůň už zvládá dobře, není k ničemu. Pokud budeme projíždět celou dráhu, nebudeme mít dostatečný prostor, abychom se mohli opravdu soustředit na problematické místo a kůň

 bude unaven ještě dřív, než se dostaví nějaký výsledek. Budeme-li vždy čas od času pracovat na jedné chybě, dosáhneme rychlejších a trvalejších výsledků, než když dovolíme, aby se chyby nahromadily a my se je pak pokoušeli řešit všechny najednou.Dobrý trénink neznamená vyčerpávající opakování některých z následujících úloh. Ty se vzájemně kombinují s dalšími jízdárenskými prvky, aby se kůň nenudil nebo aby neotupěl jednostrannou jízdárenskou prací.

Nácvik nájezdu a prvního obratu

Začínáme tím, že s koněm doklušeme jako při nájezdu po přímé linii až k poslední tyči a zastavíme v okamžiku, kdy má kůň hlavu na její úrovni. Pokud reaguje ochotně na jemnou zádrž, zvyšujeme postupně rychlost nájezdu, až se nám zdá být dost rychlý. Pak můžeme tento cvik rozšířit o obrat. Na dráhu umístíme jen nejvzdálenější dvě tyče. Jakmile procváláme obrat a projedeme půl vlnovky kolem druhé tyče, cváláme už rovně a po několika krocích koně zastavíme. Následuje několik vteřin výdrž, po níž se krokem vracíme ke startovní čáře.

Nácvik správného načasování pobídek při slalomu

K tomuto účelu si postaví jen řadu ze 4 tyčí, které jsou od sebe vzdáleny 10,5m. Tato vzdálenost koni umožňuje udělat mezi tyčemi tři cvalové skoky a jezdec má tak více času připravit se na použití správné pobídky ve správnou chvíli. Po zlepšení je možno úlohu ztížit zkrácením vzdálenosti na 7m. Při tomto cvičení se mlže dvojice plně soustředit výhradně na slalom a na objíždění tyčí. Naučí se projíždět mezi čtyřmi tyčemi bez jejich porážení. Za poslední tyčí koně zastavíme a počkáme až se zklidní. Pak se klusem, krokem nebo cvalem vrátíme po obvodu jízdárny na startovní čáru. Nájezd na první tyč obměňujeme jednou zprava, jednou zleva. Pokud je kůň před dalším startem nervózní, přejdeme na jinou práci a ke slalomu se vracíme, až se úplně zklidní.

Nácvik obratů

Chceme-li se soustředit výhradně na druhý a třetí obrat Pole Bendingové dráhy, umístíme tyče 20-25m od sebe. Vytyčíme si místo, kde by se na skutečné dráze přibližně nacházel první klíčový bod za obratem (tedy 3,6m od tyče) a po jeho stranách umístíme pomocné značky (asi 2,5m od sebe)Při takovém uspořádání se jezdec a kůň mohou soustředit pouze na vlastní obraty a na detaily jejich provedení včetně přeskoku před obratem.

Práce na rychlosti

Cílem není rychlost jako taková, ale rychlost účinná – tedy taková, při níž nedochází k chybám. Jakkoli budeme většinu výcviku provádět v pomalejších chodech, účinnou rychlost můžeme natrénovat pouze v rychlosti, jinak to nejde. A právě zvyšování rychlosti se může stát bodem zlomu celého výcviku.

Měli bychom se proto zapamatovat několik základních pravidel:

  • zvyšování rychlosti je dlouhodobou záležitostí
  • jakmile se vyskytne v některé partii dráhy problém, ihned se vracíme k takovým prvkům základního výcviku, které pomohou problém odstranit
  • pokud problém přetrvává, nebojme s vyhledat radu někoho zkušenějšího
  • zvyšování rychlosti spočívá v prodloužení kroku koně, nikoli ve zvyšování počtu kroků. Lepšího času dosáhne ten, kdo jedním cvalovým skokem obsáhne delší úsek, a kdo k projetí dráhy potřebuje méně cvalových skoků.

Při nácviku rychlé jízdy je podstatné, aby jezdec při zachování ideální dráhy vždy pobízel do vyšší rychlosti, než je kůň momentálně schopen vyvinout. Jízda musí být plynulá, ale razantní. Jen tak nezůstane jezdec za pohybem koně, což by změnilo jízdu za sérii škubání za otěže, jímž by se jezdec snažil sladit svůj pohyb s pohybem koně.

Před tím, než přistoupíme k nácviku zvyšování rychlosti, by měl kůň spolehlivě zastavovat. Na běžném povrchu by mu k tomu měly z plné rychlosti stačit tři kroky. Úvodní pobídkou k zastavení je tiché „hou“, po němž následuje před zádrží malá pauza. Tato pauza dává koni prostor, aby měl čas se připravit na následující pobídky a aby mohl správně zareagovat. Čím je kůň nezkušenější, tím je tato prodleva delší. (3-4 cvalové skoky mezi hlasovou pobídkou a prvním lehkým tahem za otěže). Jak se kůň zdokonaluje, tento časový úsek se zkracuje podle individuálních vrozených schopností koně.

Pro správné a vyvážené zastavení kůň potřebuje:

  • dobrý sed jezdce s prošlápnutou patou a vzpřímenou hlavou
  • jezdce, který se v sedle nezaklání
  • cválat i během zastavování na stejnou nohu
  • přiměřenou pauzu mezi hlasovou pomůckou a jemným tahem za otěže

Při správném použití biče může také dojít ke zvýšení rychlosti koně. Je však důležité vědět kdy a kde švihnout. Místem, kde bič obvykle pobízí je záď koně. Správným okamžikem pro pobídku ke zvýšení rychlosti e moment, předcházející odrazu vnitřní zadní nohy. Jen s takto načasovanou pobídkou dosáhneme okamžitého prodloužení následujícího cvalového skoku. Obecně lze o biči říct, že méně obvykle znamená více.

V obratech nám jde hlavně o to, aby předek koně, jež se otáčí kolem tyče obsáhl větší prostor. Z toho lze odvodit, že správným okamžikem pro pobídku bičem je moment před odrazem předních nohou. Správným místem je oblast hned za vnější holení jezdce. Důraznost biče lze zmírnit hlasovou pomůckou, kterou používáme vždy stejně.

Použití biče v obratu ovšem vyžaduje vedení koně jednou rukou. Jakmile koně navedeme do obratu a on dosáhne zadní strany tyče, přechytneme otěže do jedné ruky a řídíme koně především pobídkami holení (vnitřní na podbřišníku, vnější 10cm za podbřišníkem). Ruka s otěžemi musí být klidná. Pokud pobízíme bičem do rychlosti a kůň s každým novým skokem narazí na necitlivou ruku svého jezdce, brzy si najde únikovou cestu , která pro nás bude znamenat další problém.

Problémy

První chyby se můžeme dopustit hned při startu, když najedeme příliš blízko tyčí. Hrozí nebezpečí náhodného poražení tyče nebo zpomalení koně. Jestliže protneme startovní čáru zhruba 4-5m stranou od tyčí a budeme pokračovat tak, že na úrovni poslední tyče od ní budeme asi 2m, přidáme si k délce dráhy pár desítek centimetrů, ale nájezd bude mnohem bezpečnější.

Jezdci také zapomínají udržovat plynulou rychlost po celou dobu nájezdu. Rychlost nájezdu a následný kmih v  obratu znamenají rychlý výjezd z obratu. Pomalý nájezd znamená pomalý obrat a pomalé objetí následné tyče. Při nájezdu koně nezpomalujeme a ni nerušíme, musíme si být jisti, že i v plné rychlosti dokáže kůň zastavit a otočit se, kdykoli mu k tomu dáme pobídku. Pokud tomu tak není, nezbývá, než se vrátit k základům přiježděnosti.

Předčasný nájezd do obratu

Znamená obvykle poražení tyče. Musíme se naučit trpělivosti a umět vyčkávat až k ideálnímu místu pro obrat. Zpočátku najíždíme s koněm 1-1,5m za tyč, jen aby se naučil čekat na pobídku ke změně směru. Řešení podobné situace rozhodně není tahání za vnější otěž ve snaze uhnout dále od tyče.

Pozdně ukončený obrat

V takovém případě zůstává kůň po najetí mezi tyče ještě ohnutý , jakoby měl uzavřít kolem první tyče kruh. V klíčovém bodě mezi tyčemi by ale měl být rovný. Přehnané trvání obratu způsobí, že vnitřní otěž zůstává vnitřní ještě za středovým bodem mezi tyčemi, kde by už měla být vnější. Takto postavený kůň je ve velmi špatné pozici pro zahájení vlnovky, nehledě na to, že ztrácí kmih a zvyšuje se riziko poražení další tyče, k níž pravděpodobně přijde po pleci.

Nadměrné používání vnitřní otěže

V obratu způsobí, že kůň ve snaze nabrat původní rychlost „vyhodí“ celou záď z obratu. To často vede k tomu, že uprostřed obratu prakticky zastaví, aby se dokázal znovu náležitě podsadit. Čím více jezdec tahá za vnitřní otěž, tím více vypadává kůň z obratu.Předek koně zůstane téměř na místě, zatímco zadní nohy ustupují. Nepřiměřené tahání nebo škubání za vnitřní otěž v ostrém obratu přenáší těžiště koně směrem k vnější pleci a tím vlastně táhne z obratu ven celý trup koně. Na první pohled se zdá být takto projetý obrat naprosto v pořádku – kůň jede s plným nasazením a písek lítá kolem – ale kmih a posun vpřed se prakticky zastavily, zatímco časomíra běží dál. Někteří koně mají tak dokonalé atletické schopnosti, že i při podobném zacházení jsou schopni obrat projet a jezdce dovést k vítězství. Musíme si pamatovat, že vnitřní otěž posiluje ohnutí koně, které zahájila pobídky vnitřní otěže, a že toto ohnutí udržuje v průběhu celého obratu.

Dráha Pole Bendingu je řešena tak, aby byl kůň schopen každý úsek vlnovky překonat dvěma cvalovými skoky. Jestliže budeme při běhu brát koně zpět, znamená to zkrácení jeho kroku. Kůň se dostane z ideální dráhy a vrátit se na ni může jen tak, že v některém místě vloží třetí cvalový skok. Jinak se jen stěží vyhne poražení tyče. Jestliže kůň cválá tak, aby přední nohy došlápla vždy na nebo těsně za klíčový bod každé tyče, má velkou šanci na úspěch. (Existují i koně s kratším krokem, kteří na projetí jednoho úseku vlnovky běžně potřebují tři skoky.)

Tak hodně štěstí při tréninku a ještě více na závodech!

Foto: Ranch Na Žarách

Předchozí: Výherci dubnových aukcí
Následující: Je ježdění na ohlávce nebezpečné?
x

Mohlo by vás zajímat

Zlínská jízdní policie se přestěhovala do hřebčince v Tlumačově

Oddělení služební hipologie Zlín včera slavnostně zahájilo svou činnost v prostorách Zemského hřebčince Tlumačov na Zlínsku. Přestěhovalo se sem z Pozlovic na Zlínsku, kde řadu let bylo v pronajatých prostorách. Program slavnostního otevírání nových prostor Oddělení služební hipologie Zlín byl v Zemském hřebčinci v Tlumačově včera zahájen slavnostním nástupem jezdců na koních za tónů Radeckého ...