Home > Zpravodajství > informujeme vás > Klisnu s hříbětem po návratu z léčení přijalo stádo divokých koní klidně

Klisnu s hříbětem po návratu z léčení přijalo stádo divokých koní klidně

První dny po návratu z kliniky, kde lékaři bojovali o její život, byly pro klisnu Sgurr a její hříbě klidné. Jejich začleňování do stáda divokých koní v Milovicích, od kterého byly od soboty do pondělí odloučená, se obešlo bez komplikací.

Návrat na pastvinu se obešel bez problémů. Foto: Michal Köpping

Návrat do stáda se obešel bez problémů. Foto: Michal Köpping

Po několika dnech již není znát, že matka s hříbětem skupinu opustily. Postupně tak pokračuje proces začleňování hříběte do stáda. „Klisny projevují zvýšenou zvědavost a matka jim již povoluje i očuchávání. Hříbě přitom takzvaně “klape hubou,” dává najevo svou podřízenost a neútočnost a zároveň si říká o šetrné zacházení. Jedná se o typický projev, vyskytující se jak v přírodě, tak v domácích chovech,“ popisuje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

Na to, že stádo dobře a sehraně funguje, ukazovaly i první minuty poté, co se klisna s hříbětem v pondělí za soumraku vrátily ke stádu. „Ostatní klisny se kolem Sgurr obranně semkly, jakmile přišel obhlédnout situaci hřebec. Ten na ně ovšem nedbal, prodral se skrz a za mohutného ržání matku s dcerou očuchal, aniž by jim jakkoli hrozil,“ popsala Martina Komárková důležité setkání. Právě to mohlo být rizikové. Pokud by hřebec po návratu hříbě nepřijal, mohl by je ohrozit.

K ničemu podobnému naštěstí nedošlo ani v dalších dnech. „Hřebec Firestarter byl opakovaně pozorován v blízkosti hříběte, bez známek agrese. Ba naopak. Dodržuje “pokyny” matky, a pokud se ona rozhodne, že o jeho blízkost nestojí, pohrozí mu hlavou se sklopenýma ušima, či náznakem kopnutí, a hřebec bez prodlení odchází,“ dodává Martina Komárková.

Čtěte také:  Letošní seriál závodů jezdecké všestrannosti vrcholí

Malá klisnička již téměř zdvojnásobila svou porodní velikost a v současnosti váží více než padesát kilo. To vše dosáhla díky vydatné mateřské stravě. „Frekvence kojení se postupně ustaluje na dvě v hodině a nějakou dobu tak setrvá, než si mládě přivykne na pevnou stravu,“ konstatuje Martina Komárková.

Sgurr se ocitla v kritickém stavu v sobotu dopoledne. Těžká kolika ji postihla s největší pravděpodobností kvůli přikrmování pečivem ze strany neukázněných návštěvníků. Odborníci z Anglie, odkud divocí koně pocházejí, totiž vyloučili, že by klisny ve volné přírodě trpěly kolikami například v souvislosti s porodem nebo změnami počasí a skladby pastvy během podzimu.

Odborníci proto znovu upozorňují, že zvířata může přikrmování pečivem zabít. Koně přitom budou v dobré kondici, i když nebudou ani během zimy přikrmováni senem. Pastva je pro ně i v zimním období dostatečně úživná. „Velcí býložravci jsou fyziologicky uzpůsobeni na to, že přes zimu zhubnou a bez problému ji přečkají na suché trávě a větvičkách dřevin. Na zimu se navíc koně od konce léta připravovali požíráním planého ovoce, nyní obírají šípky a bobule hlohu,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Jen člověk to má pomýlené a zcela proti přírodě v létě hubne do plavek, zatím co v zimě tloustne z cukroví a smažených jídel,“ pousmál se Miloslav Jirků.

Nižší příjem potravy během zimy je pro divoké koně součást přirozeného přírodního cyklu. Spolu s teplotou a délkou dne ovlivňuje to, aby klisny zabřezly na jaře. Pokud by byla zvířata během zimy přikrmována, přirozené cykly by se tím mohly narušit. Ošetřovatelé proto budou koně přikrmovat senem pouze v případě, že by na pastvině byla dlouhodobě vysoká vrstva sněhové pokrývky. Jinak by přikrmování koním spíše škodilo.

Čtěte také:  Velká pardubická opět přilákala miliony diváků

Vážné zdravotní komplikace klisny Sgurr vyvolaly u veřejnosti vlnu solidarity. Také proto, že ohrožovaly i stav jen několik dní starého hříběte. Lidé na záchranu koní posílali dary jak na sbírkový účet, tak prostřednictvím dárcovských zpráv. „Chtěl bych všem, kteří na záchranu Sgurr a jejího hříběte přispěli, moc poděkovat. Pomohlo nám to zafinancovat potřebnou lékařskou péči,“ ocenil pomoc veřejnosti Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Navíc nás potěšilo, kolik lidí se zajímalo o zdravotní stav obou koní, odpovídali jsme na množství telefonátů i emailů. Tak silná podpora nám dodávala síly k řešení této obtížné situace.“

Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.

Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. V novém prostředí si velmi dobře zvykli. První hříbě se jim narodilo 22. října, Sgurr proto musela přijet březí již z Velké Británie.

Podpořit divoké koně v Milovicích může veřejnost zasláním daru na sbírkový účet 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

Zdroj: www.ceska-krajina.cz

Divoký kůň Exmoorský pony Milovice Návrat divokých koní
Chci zde mít svou reklamu
Předchozí: Ondřej Zvára a Cento Lano v Dauhá dnes devátí
Následující: Finále LGTC pro Lucianu Diniz

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Světoznámé rezervaci hrozí katastrofa. Kvůli zpoždění úředníků musí utratit třetinu vzácných zvířat

Největší hrozbě za dobu své existence čelí populární rezervace divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli dalšímu odkladu rozšíření, které je schválené od roku 2016, musí ochránci do konce srpna evakuovat nebo utratit 31 zvířat. Tedy přibližně třetinu současného počtu. „Šlo by o největší ...