Chci zde mít svou reklamu
Home > Zpravodajství > informujeme vás > Klisny divokých koní se zakulacují – před zimou si užívají ovoce ze stromů a čekají první hříbata

Klisny divokých koní se zakulacují – před zimou si užívají ovoce ze stromů a čekají první hříbata

Divocí koně v Milovicích se připravují na zimu. Konec léta a začátek podzimu je pro ně na pastvinách ve znamení pestré a chutné potravy. Bohaté porosty travin totiž doplnilo dozrávající ovoce na stromech a keřích. Především jablka, ryngle a šípky.

„Koně nejdříve okusovali ovoce přímo ze stromů. Nyní už jsou všechny spodní větve „sklizené“ a tak pravidelně ráno a v podvečer systematicky obcházejí všechny ovocné stromy, které mají perfektně zmapované, a žerou uzrálé plody, které spadnou na zem. Přes den zase obírají zralé šípky z růží. Koně v Milovicích jsou díky kvalitní pestré pastvě a pravidelnému příjmu ovoce velmi dobře živení, což nám nyní poněkud znesnadňuje posouzení březosti.“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Koně si tak vytvářejí v těle zásoby na období zimního nedostatku.

Koním se v Milovicích daří. Foto: Miloslav Jirků

Koním se v Milovicích daří. Foto: Miloslav Jirků

Návštěvníci by se však rozhodně neměli snažit koně přikrmovat. „Koně mají vše, co potřebují, na pastvině. Jakékoliv přikrmování je může ohrozit na zdraví i na životě. Suché pečivo, kterými se občas přikrmují domácí koně, může divoké koně zabít, nejsou na něj zvyklí, navíc z důvodu ztráty plachosti je krajně nevhodné a pro návštěvníky nebezpečné i přikrmování ovocem a zeleninou“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Pestrá a bohatá strava není jediným důvodem, proč se klisnám zakulacují břicha. Harémový hřebec Northcroft Firestarter byl od jara pozorován při páření, či pokusech o něj, se všemi svými klisnami. „Momentálně lze ještě těžko zvenčí rozpoznat, která klisnička je březí a která ne, neboť vývoj hříběte v děloze trvá dlouhých jedenáct měsíců. Nicméně, podle optimistických odhadů můžeme na jaře příštího roku, počínaje březnem, očekávat první přírůstky,“ konstatuje Martina Komárková, etoložka z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

Čtěte také:  Bronzová medaile z finále MCI putuje do České republiky

Klisny divokých koní se obvykle zapojují do reprodukce ve třetím létě jejich života a jsou známy i rekordmanky, které porodily hříbě ve třiceti pěti letech. To jsou ovšem výjimky, aktivní rozmnožování trvá obvykle do dvaceti až pětadvaceti let.

„I když v ideálním případě klisny mohou zabřeznout do jednoho měsíce po porodu a produkovat tak jedno hříbě každý rok, přičemž dvojčata jsou jen velmi vzácná, obvykle si po dvou letech vybírají odpočinkovou sezónu a pak opět svědomitě pokračují, průměrně jsou tedy každá matkou čtrnácti hříbat,“ dodává Martina Komárková.

Svoji plodností nezůstávají pozadu ani hřebci. I když v přirozených podmínkách musí čelit neustálým pokusům o převzetí jejich harému ze strany ostatních samců, pokud nejsou rušeni nebo pokud mají výjimečné schopnosti odrážet útoky konkurentů, mohou plnit své otcovské povinnosti i dvacet let v řadě. Podle zkušeností z jejich domoviny v Exmooru však hřebci v roli vůdce harému vydrží asi deset let.

Koně se v těchto dnech začínají připravovat na příchod zimy také svým vzhledem. „Již jim dorůstá tmavší zimní srst, díky které nemají problém ani s hlubokými mrazy, sněhem a deštěm. Dvouvrstvá zimní srst je izoluje tak dokonale, že sníh na jejich hřbetě vytváří jakousi peřinu, aniž by roztál. Kratší a částečně stojatá hříva, která je zdobila přes léto, začne zanedlouho sílit a prodlužovat se, aby mohla vytvořit huňatý límec kolem koňských krků,“ popisuje Martina Komárková. Již nyní lze u milovických koní pozorovat línání hřívy, která jim v dlouhých chuchvalcích splývá z krku. Jde o přirozený jev, který se pravidelně opakuje.

Čtěte také:  Rozlučková všestrannost bude s mezinárodní účastí

Za více než osm měsíců pobytu stáda v Milovicích se výrazně upravily i vztahy mezi jeho členy. „Teď jsou naprosto úžasně sehrané stádo, kde je jasně daná hierarchie. Klisny se prakticky nesetkávají v agresivních střetech,“ podotýká Martina Komárková.

Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s vyhynulými divokými koni z Evropy.

Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických, JK Jewels, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost.

Na projektu spolupracuje společnost Česká krajina s vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra Akademie věd České republiky, Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky a dalších institucí.

Čtěte také:  Zimní Jezdecký pohár ČJF 2018 se rozrůstá

Zdroj: www.ceska-krajina.cz

Divoký kůň Exmoorský pony Milovice
Předchozí: Nikas novým králem Velké
Následující: Stromský: “Je to velká satisfakce!“

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Na zámku v Benátkách nad Jizerou se otevřela stálá expozice velkých kopytníků

Slavnostní otevření stálé expozice velkých kopytníků se v pátek 26.května 2017 uskutečnilo na zámku v Benátkách nad Jizerou. Od soboty 27.května je pak stálá výstava fotografií Vojtěcha Lukáše přístupná veřejnosti, návštěvníci ji najdou v prostorách informačního centra. Vernisáže se zúčastnilo vedení radnice města Benátky nad Jizerou, ale také reprezentace partnerských měst, ...