Home > Zpravodajství > informujeme vás > Klisny divokých koní se zakulacují – před zimou si užívají ovoce ze stromů a čekají první hříbata

Klisny divokých koní se zakulacují – před zimou si užívají ovoce ze stromů a čekají první hříbata

Divocí koně v Milovicích se připravují na zimu. Konec léta a začátek podzimu je pro ně na pastvinách ve znamení pestré a chutné potravy. Bohaté porosty travin totiž doplnilo dozrávající ovoce na stromech a keřích. Především jablka, ryngle a šípky.

„Koně nejdříve okusovali ovoce přímo ze stromů. Nyní už jsou všechny spodní větve „sklizené“ a tak pravidelně ráno a v podvečer systematicky obcházejí všechny ovocné stromy, které mají perfektně zmapované, a žerou uzrálé plody, které spadnou na zem. Přes den zase obírají zralé šípky z růží. Koně v Milovicích jsou díky kvalitní pestré pastvě a pravidelnému příjmu ovoce velmi dobře živení, což nám nyní poněkud znesnadňuje posouzení březosti.“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Koně si tak vytvářejí v těle zásoby na období zimního nedostatku.

Koním se v Milovicích daří. Foto: Miloslav Jirků

Koním se v Milovicích daří. Foto: Miloslav Jirků

Návštěvníci by se však rozhodně neměli snažit koně přikrmovat. „Koně mají vše, co potřebují, na pastvině. Jakékoliv přikrmování je může ohrozit na zdraví i na životě. Suché pečivo, kterými se občas přikrmují domácí koně, může divoké koně zabít, nejsou na něj zvyklí, navíc z důvodu ztráty plachosti je krajně nevhodné a pro návštěvníky nebezpečné i přikrmování ovocem a zeleninou“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Pestrá a bohatá strava není jediným důvodem, proč se klisnám zakulacují břicha. Harémový hřebec Northcroft Firestarter byl od jara pozorován při páření, či pokusech o něj, se všemi svými klisnami. „Momentálně lze ještě těžko zvenčí rozpoznat, která klisnička je březí a která ne, neboť vývoj hříběte v děloze trvá dlouhých jedenáct měsíců. Nicméně, podle optimistických odhadů můžeme na jaře příštího roku, počínaje březnem, očekávat první přírůstky,“ konstatuje Martina Komárková, etoložka z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

Čtěte také:  Comeback Barbory Tomanové. Při GC PlayOffs pojede špičkového valacha

Klisny divokých koní se obvykle zapojují do reprodukce ve třetím létě jejich života a jsou známy i rekordmanky, které porodily hříbě ve třiceti pěti letech. To jsou ovšem výjimky, aktivní rozmnožování trvá obvykle do dvaceti až pětadvaceti let.

„I když v ideálním případě klisny mohou zabřeznout do jednoho měsíce po porodu a produkovat tak jedno hříbě každý rok, přičemž dvojčata jsou jen velmi vzácná, obvykle si po dvou letech vybírají odpočinkovou sezónu a pak opět svědomitě pokračují, průměrně jsou tedy každá matkou čtrnácti hříbat,“ dodává Martina Komárková.

Svoji plodností nezůstávají pozadu ani hřebci. I když v přirozených podmínkách musí čelit neustálým pokusům o převzetí jejich harému ze strany ostatních samců, pokud nejsou rušeni nebo pokud mají výjimečné schopnosti odrážet útoky konkurentů, mohou plnit své otcovské povinnosti i dvacet let v řadě. Podle zkušeností z jejich domoviny v Exmooru však hřebci v roli vůdce harému vydrží asi deset let.

Koně se v těchto dnech začínají připravovat na příchod zimy také svým vzhledem. „Již jim dorůstá tmavší zimní srst, díky které nemají problém ani s hlubokými mrazy, sněhem a deštěm. Dvouvrstvá zimní srst je izoluje tak dokonale, že sníh na jejich hřbetě vytváří jakousi peřinu, aniž by roztál. Kratší a částečně stojatá hříva, která je zdobila přes léto, začne zanedlouho sílit a prodlužovat se, aby mohla vytvořit huňatý límec kolem koňských krků,“ popisuje Martina Komárková. Již nyní lze u milovických koní pozorovat línání hřívy, která jim v dlouhých chuchvalcích splývá z krku. Jde o přirozený jev, který se pravidelně opakuje.

Čtěte také:  Oslava zápisu Národního hřebčína do UNESCO

Za více než osm měsíců pobytu stáda v Milovicích se výrazně upravily i vztahy mezi jeho členy. „Teď jsou naprosto úžasně sehrané stádo, kde je jasně daná hierarchie. Klisny se prakticky nesetkávají v agresivních střetech,“ podotýká Martina Komárková.

Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s vyhynulými divokými koni z Evropy.

Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických, JK Jewels, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost.

Na projektu spolupracuje společnost Česká krajina s vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra Akademie věd České republiky, Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky a dalších institucí.

Čtěte také:  Motygin je prvním i posledním vítězem ČSP 2019. Známe jména finalistů

Zdroj: www.ceska-krajina.cz

Divoký kůň Exmoorský pony Milovice
Předchozí: Nikas novým králem Velké
Následující: Stromský: “Je to velká satisfakce!“

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Světoznámé rezervaci hrozí katastrofa. Kvůli zpoždění úředníků musí utratit třetinu vzácných zvířat

Největší hrozbě za dobu své existence čelí populární rezervace divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli dalšímu odkladu rozšíření, které je schválené od roku 2016, musí ochránci do konce srpna evakuovat nebo utratit 31 zvířat. Tedy přibližně třetinu současného počtu. „Šlo by o největší ...