Chci zde mít svou reklamu
Home > Články > rady a návody > Kupujeme koně

Kupujeme koně

Koupě vlastního koně není žádná jednoduchá věc. Je to velké rozhodnutí, které vám změní život. Pokud ale máte dojem, že už jste si vyhlédly toho pravého koně, spojte se s majitelem. Při výběru koně je dobré mít sebou alespoň dva pomocníky – zkušeného koňáka, který vám pomůže s výběrem vhodného koně, a veterináře, který posoudí zdravotní stav koně. Další pojistkou proti nevítaným překvapením je kupní smlouva. Pokud vámi vybraný kůň je např. z inzerátu a neznáte ho více vyptejte se na co nejvíce informací aby jste si ušetřili popřípadě dlouhou cestu přes celou zem.(Např. věk, výška, barva, minulost koně, současné využití – jestliže se jedná o sportovního koně a je po několika vítězstvích, ověřte si je; jestli má kůň nějaké zlozvyky či špatné návyky, zda-li je kůň čipovaný nebo jinak označený, důvod prodeje aj. další věci co vás přesvědčí, že je to ten pravý). Dále by jste si měli nechat zaslat video, kde je kůň v pohybu, aby jste věděli, jaké jsou jeho skutečné chody. Pokud se prodejce vyhýbá nějaké odpovědi na některou z vašich otázek, je to podezřelé a může být něco v nepořádku. Pokud se vám kůň na základě bližších údajů, které jste se dozvěděli, stále líbí a myslíte si, že by to mohl být ten pravý, domluvte si schůzku a jeďte se na něj podívat. Všímejte si sebemenších detailů, hlavní je však následující:

První dojem a vzhled:
První dojem je velmi důležitý. Může se stát, že si s koněm „padnete do oka“ a všechno ostatní už pro vás nebude důležité. Ale když ne, nevadí, třeba si ho zamilujete až na pohled druhý. Vzhled zmiňuji proto, že koně, který se vám nelíbí, nemá cenu kupovat, a také proto, že stavba těla napoví, zda-li se kůň bude hodit pro vámi vybranou disciplínu. 

Chody: 
Nechte si koně předvést na ruce v kroku a klusu, nejlépe na tvrdém a rovném podkladu. Kůň by měl mít vyrovnaný, uvolněný krok, klusat by měl plynule a lehce. Samozřejmě nesmí kulhat! Při pohybu poznáte leccos i z povahy – správný kůň bude klusat na lehce napnutém nebo volném vodítku vedle svého vodiče, nervózní (nebo nevychovaný) kůň se bude cpát dopředu a cukat vodítkem. Potom nechte koně pustit do výběhu a pozorujte jak se chová při pohybu navolno. Sledujte, jak cválá, jestli rád vyhazuje, jak reaguje na podněty z okolí. To vše by mělo být v souladu s vašimi představami. Pokud jste zdatnější jezdec a chcete temperamentnějšího koně, vybírejte takového, který bude po výběhu radostně pobíhat, občas si vyhodí a se zájmem vás bude sledovat. Pro ty, kteří si nejsou tak jistí a chtějí koně klidného až flegmatického, se hodí spíše takový, který bude po výběhu pomalu přecházet nebo se hned vrhne na trávu a nenechá se ničím vyrušovat (jako třeba křičícími dětmi, traktoru projíždějícího okolo, igelitového sášku co tam zavane vítr apod.) Ale pozor – chování koně ve výběhu nemusí být úplně směrodatné, porovnejte ho s jeho chováním pod sedlem. Pokud by jste si chtěli pořídit koně i do skokového sportu, chtějte ukázat koně při skákání ve volnosti.                                                                              

Chování pod sedlem – přiježděnost:
Nechte si koně osedlat. Všímejte si, jak reaguje při sedlání. Zda-li mu nevadí dotahování podbřišníku. Jestli si nechá v klidu nasadit uzdečku. Koně by měl vždy předvádět nejprve prodávající. Uděláte si tak o něm lepší obrázek a měli byste na tom trvat i z bezpečnostních důvodů. Při zkoušení zohledněte, k jakému účelu koně budete využívat (trvejte na vyjížďce do terénu nebo na vyzkoušení skokového potenciálu). Berte v úvahu fakt, že v hale se koně mohou chovat jinak než venku. Pod sedlem koně vyzkoušejte ve všech chodech, pozorujte jak reaguje na vaše pobídky a na ostatní koně na jízdárně. Zda- li není lekavý, jak se chová pokud mu odejdou koně z jízdárny, jestli má chuť s vámi spolupracovat. Velmi důležitou informací je i váš pocit, jak se na koni cítíte a jak si vzájemně vyhovujete. Seriózní prodávající  by vám měl umožnit ještě druhou návštěvu. Druhá návštěva podle mne je nejlepší  hned ráno. Tak máte jistotu, že kůň ten den ještě nebyl ježděn. A zkuste si podruhé na koně sednout rovnou sami jako první, tak nejlépe zjistíte, jestli reakce a na vaše podněty byly stejné, nebo se něco změnilo. Pokud ne a jste spokojeni, dá se uvažovat o případné koupi. Pokud si ale ještě nejste stoprocentně jisti, někteří z kvalitních prodávajících vám mohou nabídnout koně na zkoušku domů. Ačkoliv to mnozí majitelé dělají neradi, vám to urychlí rozhodování. Doma si můžete na koně sednout častěji a pokud je sezona mohl by jste s koněm vyjet popřípadě i na nějaký ten závod a viděl by jste, jak se tam kůň chová. Délka pobytu koně závisí na domluvě. Ovšem veškeré finanční náklady si hradí kupující s tím, že přebírá veškerou zodpovědnost. Toto zapůjčení se většinou podkládá smlouvou.

Povaha: 
Zkuste si koně sami vyčistit. Zjistíte tak nejlépe, jak reaguje na přítomnost člověka v boxe. Zda- li není lechtivý, neohání se po vás, nekope, netrhá se z vazáku, zda je ochoten v klidu zvedat nohy. Zeptejte se, jak se kůň chová při kování, ošetření veterinářem, při nakládání do přepravníku, jestli kope po ostatních koních, zda chodí pod sedlem i samostatně, jak se chová ve stádě a na spoustu dalších věcí které vás budou  zajímat.

Zdravotní stav: 
Zeptejte se majitele, jaká onemocnění kůň prodělal. Jestli byl někdy zraněn a zanechalo to nějaké následky. Je- li to možné vyžádejte si veškeré veterinární zprávy, pokud si je majitel schovával. Některá vada či onemocnění nemusí být vůbec na první pohled vidět, a proto je dobré nechat koně vyšetřit veterinářem! Většina veterinářů nemá čas s vámi strávit den výletem na druhý konec republiky (o financích nemluvě), přesto na ní trvejte. Nedejte na sliby prodávajícího, že to můžete nechat na doma a v případě problému vám vrátí peníze. K tomu by totiž už také nemuselo dojít. Předem si promyslete, co všechno chcete vyšetřovat – samozřejmostí je klinické vyšetření, dýchání, srdce, oči, předvedení koně v pohybu a ohybové zkoušky. Kompletní rentgeny cenu poněkud navýší, takže u koní, kteří nejsou kupováni do sportu, se standardně neprovádějí, ale lze je doporučit. Budete tak vědět, na čem jste.

Doklady o původu:
Jestliže je kůň má, prohlédněte si je a případně se jeďte podívat i na jeho rodiče. Také si zkontrolujte, kolik předchozích majitelů kůň již měl. Pokud jich bylo více, může s ním být něco v nepořádku.

Pokud jste si jisti s koupí koně, nezapomeňte na kupní smlouvu. Co by měla smlouva obsahovat? Především by měla specifikovat smluvní strany. V případě, že koně kupuje nebo prodává fyzická osoba, je potřeba uvést celé jméno, rodné číslo a místo trvalého bydliště. Někdy se ve smlouvě uvádí i číslo občanského průkazu. Kupní smlouva uzavřená s dítětem, které ještě občanský průkaz nevlastní, bude neplatná. Smluvní stranou může být i právnická osoba. V tom případě je nutné přesně vymezit tuto právnickou osobu názvem a sídlem společnosti a jejím identifikačním číslem. Vždy je nutné přesně určit fyzickou osobu, která bude jménem společnosti jednat. Dalším nezbytným bodem je vymezení předmětu kupní smlouvy. U koně tím bývá přinejmenším uvedení jména koně a jeho identifikačního čísla zapsaného v průkazu koně. Můžeme se setkat i s dalšími informacemi, jako je původ koně, jeho plemenná příslušnost, datum narození, popis koně, případná čísla výžehu či čipu apod. Tyto informace jsou však všechny uvedeny v průkazu. Průkaz koně, jakož i další případné doklady jako průkaz původu apod. Musí být předány spolu s koněm, aby mohl nový majitel v souladu se zákonem nabýt vlastnického práva ke koni. Nezapomeňte, že změna majitele koně patří k těm změnám, které je povinné hlásit na Ústřední evidenci koní ČR. K nahlášení změny slouží formulář, na němž mají být podepsány obě strany, tedy jak prodávající, tak kupující. Je tedy dobré tento formulář podepisovat zároveň s kupní smlouvou, abyste později nemuseli původního majitele kontaktovat kvůli podpisu. U řady plemen se vyplňují hlášenky změn majitele, které se posílají přímo na chovatelská sdružení a tato zajistí následně přepis na ÚEK, ale také to mohou být například zahraniční chovatelská sdružení, na která zasíláme hlášenku o změně, nezávisle na hlášení pro ústřední evidenci koní. Proto potřebujeme mít od prodávajícího i kupujícího podepsaný jak český formulář, tak i formulář vydávaný zahraničním chovatelským sdružením. Přepisy mohou být zpoplatněny, a u některých zahraničních plemen může jít i o částky řádově tisíců korun, proto je nutné nejen s původním majitelem koně hlášenky vypsat, ale také se předem dohodnout, kdo ponese náklady na přepis. Tím se potažmo dostáváme k finanční stránce koupě koně. Ve smlouvě musí být uvedena výše ceny a měna, v níž je cena uvedena. Také je potřeba napsat, zda je cena již uvedena včetně DPH  a případně, zda zahrnuje též již zmíněné poplatky. Ve smlouvě by mělo být uvedeno, jakým způsobem bude tato částka uhrazena, v případě platby v hotovosti přímo potvrzeno přijetí částky prodejcem. V případě splátkového prodeje je více než vhodné stanovit podmínky, splátkový kalendář, výši i způsob převodu financí a sankce vyplývající z porušení tohoto bodu smlouvy. Koně si zpravidla kupujeme za určitým účelem. Pokud na něm chceme jezdit nebo jej využívat v zápřahu, případně ke sportovním účelům, hiporehabilitaci apod., měli bychom tento svůj záměr uvést do smlouvy a prodávající by měl potvrdit, že je daný kůň k tomuto účelu vhodný. Pokud by se po koupi ukázalo, že kůň má skryté vady, které brání jeho plánovanému využití, bude snazší koně vrátit. Z tohoto důvodu by měly být také ve smlouvě popsány všechny případné vady a zlozvyky koně, aby bylo zcela jasné, v jakém stavu byl kůň prodáván a s jakými fakty byl kupující seznámen při koupi. Byla-li uskutečněna prohlídka veterinářem, není na škodu ve smlouvě zmínit výsledek, stejně tak, pokud byl kůň kupujícím vyzkoušen například na jízdárně nebo na vyjížďce. Zkušební doba při koupi zvířete je stanovena zákonem na šest týdnů! Na tuto záruční dobu máme ze zákona právo i v případě, že není výslovně uvedena v kupní smlouvě, přesto je vhodné do smlouvy uvést přesné datum, od kterého začíná tato lhůta běžet, stejně jako je vhodné zcela přesně uvést, kdy se kůň stává majetkem kupujícího. To například pro případ, že se kůň při přepravě do nového domova zraní. Rovněž místo předání je vhodné zapsat do smlouvy. Někdy původní majitel koně doveze na vlastní náklady do nové stáje, aby se ujistil, že kůň bude mít v novém působišti dobré podmínky. Ovšem častěji  si musí kupující sám zajistit dopravu koně z jeho domovské stáje na své náklady. Ve smlouvě by měl být také uveden údaj o počtu vyhotovení smlouvy, ujednání o účinnosti smlouvy a prohlášení o souhlasu s obsahem smlouvy. Nemělo by chybět ani prohlášení, že kůň není zatížen právem třetí osoby, aby mohl kupující nabýt vlastnického práva ke koni.
Možná se vám teď zdá taková kupní smlouva na koně zbytečně složitá. Přesto se jedná pouze o první krůček na cestě ke spokojenému majiteli koně, a proto vám při výběru a koupi koně přejeme šťastnou ruku.

Předchozí: Zima není jen…
Následující: Dubai World Cup Carneval – ohlédnutí za dvoudenním mítinkem 20. a 21. ledna
x

Mohlo by vás zajímat

Další kůň zahynul po pádu do bahna

Smutný konec měla v úterý 21. listopadu záchranná akce v Lučanech nad Nisou. Koně, který zapadl do bahna, zachraňovali přes hodinu profesionální i dobrovolní hasiči. Zvíře uvízlo na zahradě u domu ve špatně přístupném terénu a jednotky měly velký problém ustavit techniku, která by pomohla koně z bahna vytáhnout. Na ...