Chci zde mít svou reklamu
Home > Články > Výcvik > seriál Kůň na lonži > Kůň na lonži 16 – První kavalety

Kůň na lonži 16 – První kavalety

 

Práce přes kavalety – což jsou vyvýšené klády neboli bariéry – patří k velmi užitečným cvikům, vhodným pro koně nejrůznějšího věku, stupně výcviku, jezdeckého zaměření či exteriéru. Tříbí totiž u nich nejen odvahu, samostatnost, schopnost odhadovat situaci, vzdálenost či výšku, ale také posiluje jejich svaly, zlepšuje koordinaci pohybu, podporuje kmih (tedy energickou práci zádě) i prostornost jejich kroků.

Překonávat kavalety lze naučit mladého koně ještě před tím, než se obsedne. Není to nic složitého, nejedná se ani o nějaké přeskočení výcviku. Naopak! Už bez jezdce se kůň naučí ovládat své tělo i v situacích, které jsou náročnější na jeho koordinaci, rovnováhu i svalovou sílu. O to snazší pak bude mít začátky pod jezdcem. To stejné platí i pro koně zkažené, s nimiž se zatím v rámci redrezury dělá pouze ze země.

Proto se v této kapitole podíváme na skutečně první kroky přes kavalety, na jednu z možností, jak s nimi koně seznámit a jak ho naučit se přes ně správně a bezpečně pohybovat. Tak, jak jsme i s lonžováním začínali „od píky“, měli bychom začít i s prací přes kavalety. Nelze s ní spěchat. Naopak – pokud si dopřejete čas koně s kládami na zemi pořádně seznámit, nesmírně vám to urychlí a usnadní další výcvik. S kavaletami koně seznámíme postupně ve dvou situacích:

1. při práci na ruce (tedy při vodění),

2. při lonžování.

Obr. 1: Parkurové bariéry stabilizované v nízkých stojáncích. Obr. 1: Parkurové bariéry stabilizované v nízkých stojáncích.

Samozřejmě metod, jak s koněm začít pracovat na kavaletách, je hodně, proto další řádky berte jako návrh, ne jako jediný správný návod.

 

1. Seznámení s kavaletami při vodění koně

Nejdříve bychom měli koně seznámit s něčím, co leží přímo na zemi, co není vysoké a kůň to může překročit bez nějaké námahy. Obvykle jsou k dispozici běžné parkurové bariéry: to znamená, že jsou kulaté. Nejsou pro tuto práci nejideálnější, přestože se používají dnes a denně. Tím, že jsou kulaté, snadno se přetočí, když na ně kůň omylem šlápne; to může být nebezpečné. Situaci lze řešit několika způsoby: nejlepší asi bude udělat si místo kulatých klád pevná a silná hranatá prkna, která jsou stabilní a lze je později využít i jako odskokovky při skokovém tréninku. Další možností je stabilizovat bariéru nízkým stojánkem (obr. 1) nebo použít klasickou kavaletu upravenou tak, aby bariéra byla na zemi. Jakmile si kůň zvykne, že má na zemi něco překračovat, je rozhodně nejbezpečnější používat klasické kavalety na nejnižší výšce – je to kousek nad zemí a koně to obecně lépe respektují než bariéru položenou přímo na zem.

Předpoklady:

Než budeme koně vodit přes nejrůznější překážky, k nimž patří i kavalety nebo bariéry na zemi, je nutné, abyste ho na vodítku dokonale ovládali. Musí vás spolehlivě poslouchat v kroku, klusu i přechodech, na rovných liniích i na kruzích, a to z obou stran.

Obr. 2: Vedení mladého koně v kroku přes kavaletky. Obr. 2: Vedení mladého koně v kroku přes kavaletky.

Důvod: V první řadě se jedná o to, aby se kůň v klidu a s důvěrou seznámil s bariérami a kavaletami. Další práce pak zpestří výcvik koně ze země, zlepšuje jeho rovnováhu, odhad vzdálenosti a koordinace při zvedání a kladení končetin. Kůň se učí ještě více důvěřovat člověku, překonání těchto „překážek“ a následné chválení zvyšují jeho zdravou sebedůvěru a samostatnost. Takto lze s koněm pracovat kdykoli, od mladého neobsednutého dvouletka až třeba po vítěze Grand Prix.

Jak na to: Jakmile výše uvedené zvládnete, může nejdříve v kroku „jen tak jakoby nic“ překračovat bariéry náhodně rozložené po jízdárně. Nejdříve jednotlivě, pokud kůň přes ně přejde bez problémů, můžete dát dvě či tři za sebe ve vzdálenosti vhodné pro krok (asi 90 cm, nutné upravit podle délky kroku každého koně) a později i na klus (asi 130 cm, opět přizpůsobit délce klusového kroku každého koně).

Někteří koně se budou chovat jako staří mazáci (a možná skutečně už budou staří mazáci) a bariéru přejdou, jako by tam nebyla. Jiní koně se na to „něco“ na zemi podívají se zájmem, strachem či nedůvěrou; obvykle k ní skloní už z dálky hlavu, budou funět a špicovat uši. Je dobré, aby si však zachovali pohyb dopředu, proto je pobídněte, pokud je to potřeba. Můžete jít kousek před koněm a výrazně zvednout nohy, když bariéru překročíte. Po té dlouhé době práce na ruce by vám kůň už měl důvěřovat a – možná velmi opatrně – za vámi přes kavaletku přejít. Během chůze ho za to decentně pochvalte hlasem nebo pohlazením, udělejte kruh a plynule jděte na bariéru znovu. Jakmile ji kůň překoná v klidu, můžete na ni jít z druhé ruky nebo z druhé strany, vždy vše opakujte tak dlouho, dokud se kůň neuklidní. Pokud je velmi rozrušený, pak se spokojte s jedním přejitím bariéry, koně pochvalte a práci ukončete a dejte ho domů nebo do výběhu. Budete pokračovat druhý den s čistou hlavou.

Jakmile kůň překračuje jednu bariéru bez problémů, můžete ho převést přes jinou. Tady se fantazii meze nekladou: střídejte chození přes bariéry tak, aby byla tato práce pestrá, zábavná a neunavující. Choďte pře různé bariéry na různých místech jízdárny, zkuste dát dvě, později i tři za sebou, voďte na ně koně z obou stran, dejte bariéry do vějíře a veďte koně na kruhu, veďte ho s větším odstupem od vás (obr. 2). Můžete použít i stojany a jeden konec bariéry trochu zvednout (obr. 3), později pak regulerní kavalety (obr. 4). Pokud koně vedete v kroku, nedávejte kavaletu výš, než 20 cm. Kůň se většinou na takto vysokou kavaletu bude chtít podívat, dovolte mu to! Nestavějte v kroku více zvýšených kavalet za sebou, je to pro koně příliš namáhavé. Pokud by koník vysokou kavaletku skočil, nic se neděje, uklidněte ho prací na ruce a pak to zkuste znovu; můžete ho uklidnit i hlasem.

Obr. 3: Parkurové bariéry uchycené na jednom konci ve stojanech. Obr. 3: Parkurové bariéry uchycené na jednom konci ve stojanech.

Další obměnou může být zastavení před kavaletou, těsně za ní, a pokud budete šikovní, i nad ní (například tak, aby kavaleta zůstala mezi předníma a zadníma nohama koně). Tím zbavíte koně posledních obav z klády na zemi. Bariéry či kavalety můžete také sestavit do čtverce, labyrintu a jiných obrazců, které budete s koně procházet za všech možných stran. Nikdy koně nepřepínejte! Čím bude kůň šikovnější a zkušenější, tím déle vydrží takto pracovat.

Pokud umíte v klidu chodit přes bariéry v kroku, celý postup (tedy od jedné bariéry položené na zemi) zopakujte v klusu. Ani pro klus nezvedejte kavalety výš, než 20 cm.

Cíl: Prací na ruce chcete koně naučit, aby na vodítku různé délky (tedy různě daleko od vás) chodil beze změny tempa přes řadu tří kavalet v kroku a klusu na obě ruce, rovně i na kruhu. Aby šel beze spěchu či zaváhání, s klidně spuštěnou hlavou a nataženým krkem, aby zvedal končetiny a došlapoval mezi kavalety. Po takové průpravě pro vás nebude problém přes bariéry a kavalety lonžovat.

2. Seznámení s kavaletami na lonži

Předpoklady:

Kůň musí umět chodit poslušně na lonži v kroku, klusu i v přechodech na obě ruce. Nesmí spěchat, táhnout ven nebo kruh svévolně zmenšovat. Musí se na lonži pohybovat uvolněně, v rovnováze a pravidelně, s hlavou dole (aspoň na chambonu či gogue). Měl by být seznámen s kavaletami při práci na ruce (viz výše).

Obr. 4: Kavalety otočené na nejnižší výšku.Obr. 4: Kavalety otočené na nejnižší výšku.

Důvod: Kůň se v tomto stádiu výcviku naučí na lonži v rovnováze a poslušně překonat řadu kavalet, tedy mnohem samostatněji než při vodění. (Až později bude našim cílem naučit ho nad kavaletami správně se pohybovat, zkoordinovat, zapojit správné svaly a najít si správnou rovnováhu. Kavalety pak budou mít za úkol podpořit či prohloubit náš dosavadní výcvik – tady uvolněný, ale energický pohyb v klusu dopředu od zádě skrze vyklenutý hřbet a pružně snížený a natažený krk. Podporují kmih, kladou ještě větší nároky na svalovou sílu, především břicha, hřbetu a zadních končetin.)

Jak na to: Aspoň během prvních lekcí by měl být kůň lonžován v ohrazeném lonžovacím kruhu, který mu pomůže soustředit se na to, kam pokládá končetiny, a ne na to, jak udržovat směr. Koně nejdříve řádně vylonžujeme a na konci lekce položíme kolmo k hrazení kruhu jednu bariéru. Koně přes ni vedeme v kroku. Udržujeme pouze pravidelný pohyb, nijak zvlášť ho nepobízíme, aby kůň neznejistěl, že se děje něco mimořádného. Můžete sami opisovat malý kroužek, kůň je zvyklý na váš pohyb při vodění přes kavalety. Převedeme koně přes tuto bariéru několikrát v kroku na obě ruce a lonžování ukončíme velkou pochvalou.

Další den bude vše probíhat stejně, pokud na konci lonžování kůň přejde v kroku bez problému bariéru na obě ruce, můžete přidat na jiné místo kruhu další bariéru. Tak budete postupně zvyšovat počet bariér; opět se nekladou meze fantazie, bude záležet na vás a na vašem koni, zda dáte například čtyři bariéry rovnoměrně po kruhu nebo třeba položíte dvě za sebou (vzdálenost cca. 90 cm v místech, kudy se kůň po kruhu pohybuje, tedy ve stopě kruhu; bariéry se na lonžovacím kruhu budou paprskovitě sbíhat směrem ke středu). Pak položíte za sebou tři bariéry a necháte přes ně koně chodit v kroku na obě ruce.

Až tohle všechno zvládnete, můžete přejít ke klusu. Můžete nejdříve pracovat na ruce a koni připomenout, jak má překlusat tři bariéry položené ve správné vzdálenosti za sebou. Potom koně vylonžujete a stejně jako v kroku budete na kruh pokládat nejdříve jen jedno břevno. Opět nechejte koně překlusat ho několikrát na obě ruce a pochvalou práci ukončete. Připravený kůň by přes bariéru neměl skákat, pokud přesto má tendenci to skočit, zůstaňte v klidu, velmi pravděpodobně toho nechá, jakmile si tuto situaci „okoukne“. Pokud se neuklidní, je třeba ho vzít zpět na vodítko a bariéry a kavalety s ním překlusávat z větší vzdálenosti (delší vodítko).

Obr. 5: Mladý kůň překonává kavalety v klusu klidně a v rovnováze, zatím však ne zcela uvolněně. Postupně budete opět klást několik bariér na různé místo kruhu (pozor na vzdálenosti mezi nimi, musí být vždy celým násobkem délky jeho klusového kroku!) a taky za sebe. Obr. 5: Mladý kůň překonává kavalety v klusu klidně a v rovnováze, zatím však ne zcela uvolněně. Postupně budete opět klást několik bariér na různé místo kruhu (pozor na vzdálenosti mezi nimi, musí být vždy celým násobkem délky jeho klusového kroku!) a taky za sebe.

Jakmile zvládnete beze změny tempa překlusat tři bariéry na obě ruce (obr. 5), můžete použít pravé kavalety a dávat je koni do výšky maximálně 20 cm. Nedávejte v této fázi výcviku více, než tři bariéry nebo kavalety za sebe – pro „koně začátečníka“ je už i to dost.

Aby si kůň na kavalety zvykl, je dobré s ním tuto činnost procvičovat často a krátce. Není problém si k tomu vyčlenit každý den deset minut po ježdění či lonžování nebo práci na ruce, protože kůň bude uvolněný, zahřátý a nebude mít přebytečnou energii.

Cíl: V této fázi výcviku po koni chceme, aby se tři kavalety za sebou překonal na lonži v klusu a kroku beze změny tempa, tedy klidně, bez zaváhání. Měl by se pohybovat uvolněně se sníženou hlavou a nataženým krkem, měl by došlapovat mezi kavalety a končetiny zvedat tak, aby do nich nekopal. Nyní je kůň připraven k tomu, aby se jeho pohyb nad kavaletami zlepšovat, aby nad nimi skutečně „zacvičil“. Ale o tom si řekneme zase někdy jindy.

 

Předchozí: Veterinární příručka 15: Nejčastější příznaky onemocnění koní – kolika
Následující: Na seminář nejen o šlechtění koní zadarmo
x

Mohlo by vás zajímat

Příprava kolbiště pro GC PlayOffs proběhla hladce. Přijíždějí první koně

Je až neuvěřitelné, jak rychle se pražská O2 arena dokázala proměnit po skončení mistrovství světa ve florbale na parkurové kolbiště. Tento náročný proces proběhl ke spokojenosti pořadatelů naprosto hladce. Vše zaznamenaly televizní kamery… Za jediný den byly na plochu navezeny stovky tun speciální pískové směsi, na níž již od čtvrtka ...