Chci zde mít svou reklamu
Home > Články > Výcvik > seriál Kůň na lonži > Kůň na lonži – Malý bonus nakonec

Kůň na lonži – Malý bonus nakonec

 

Seriál o lonžování se blíží ke svému konci a než se s vámi rozloučí, rozhodla jsem se zařadit do posledního dílu takový krátký obrázkový průřez lonžováním čtyř rozdílných koní plemene ČT, ježděných „anglicky“. Žádný z těchto koní nevyniká na vysokých stupních některých z jezdeckých disciplín, přesto se s nimi (nejen na lonži) pracuje podle principů, které jsem se vám snažila představit v minulých dílech seriálu. Všichni čtyři koně jsou normálně ježděni a trénováni pod sedlem a mají za sebou více nebo méně drezurních či parkurových závodů nebo se na ně připravují. U všech je lonžování pouze doplněk jezdeckého výcviku a liší se podle exteriéru, věku, zdravotního stavu i úrovně výcviku každého z nich.

Pevně doufám, že z těchto krátkých „přehledů“ uznáte, že cílené lonžování není bezmyšlenkovité honění koně po kruhu či snaha o nekonkrétní „nasvalení“ nebo „sbalení“, jak to mnozí rádi říkají a propagují.

Kůň č.1:
Jedenáctiletý valach, od hříběte problém s hleznem, následkem kterého nepoužívá při pohybu dostatečně záď a neohýbá zadní nohy. V mládí prošel lehkým parkurových výcvikem s několika Z závody, potom ježděn rekreačně a na jízdárně dle možností přiježďován drezurně. Není pro něho problém chodit pravidelně, uvolněně a s aktivně vyklenutým hřbetem, při práci na lonži je však třeba zaktivovat záď a přimět ho vyrobit v ní dostatek kmihu. Po uvolnění se proto lonžuje na pevných vyvazovacích otěžích. Protože se na otevřené jízdárně často nechá rozptýlit okolím, použily se u něho trojúhelníkové vyvazovací otěže, které mu jednak bez problémů nabídnou přilnutí, ale zároveň mu znemožní příliš zvedat hlavu. Vzhledem k tomu, že se jedná o zdravotní problém, je třeba s takovým koněm pracovat opatrně a nelze očekávat, že se jeho pohybový projev bude někdy blížit pohybu zdravého koně.

Obr. 1: Před prací je třeba koně uvolnit v kroku a nechat ho rozhlídnout se.Obr. 1: Před prací je třeba koně uvolnit v kroku a nechat ho rozhlídnout se.

Obr. 2: Uvolnění a zahřátí v klusu bez vyvázání. Kůň se nemá problém uvolnit a správně vytáhnout.Obr. 2: Uvolnění a zahřátí v klusu bez vyvázání. Kůň se nemá problém uvolnit a správně vytáhnout.

Obr. 3: Po vyklusání provádíme přechody klus-krok-klus a časté změny ruky, aby se kůň „probral“ a začal aspoň trochu používat záď. Podpoří to ještě lepší uvolnění a protáhnutí.Obr. 3: Po vyklusání provádíme přechody klus-krok-klus a časté změny ruky, aby se kůň „probral“ a začal aspoň trochu používat záď. Podpoří to ještě lepší uvolnění a protáhnutí.

Obr. 4: Po připevnění trojúhelníkových otěží kůň trochu ztuhnul, což je normální; musí se tomuto požadavku přizpůsobit. Je třeba, aby klusal aktivně a svižně dopředu, pouze tak se dostane na měkké přilnutí a dokáže se na vyvazovacích otěžích vyklenout a uvolnit. Kůň je zde na předku a přestože jde svižně, zatím ještě zádí nepracuje.Obr. 4: Po připevnění trojúhelníkových otěží kůň trochu ztuhnul, což je normální; musí se tomuto požadavku přizpůsobit. Je třeba, aby klusal aktivně a svižně dopředu, pouze tak se dostane na měkké přilnutí a dokáže se na vyvazovacích otěžích vyklenout a uvolnit. Kůň je zde na předku a přestože jde svižně, zatím ještě zádí nepracuje.

Obr. 5: Opět pracujeme na přechodech klus-krok-klus a klus-cval-klus, často měníme ruce. Přechody vyžadujeme okamžité a energické.Obr. 5: Opět pracujeme na přechodech klus-krok-klus a klus-cval-klus, často měníme ruce. Přechody vyžadujeme okamžité a energické.

Obr. 6: Rozhýbat tohoto koně je někdy práce a on dokáže svým výrazem těla i obličeje dát jasně najevo, jak moc pracovitý dneska je!Obr. 6: Rozhýbat tohoto koně je někdy práce a on dokáže svým výrazem těla i obličeje dát jasně najevo, jak moc pracovitý dneska je!

Obr. 7: Cval a především přechody do a ze cvalu jsou pro zaktivování zádě a „probuzení“ tohoto koně nezbytné. Obecně jsou tyto metody vynikající pro zlepšení kmihu jakéhokoli koně. Vyvazovací otěže jsou poměrně dlouhé a rozhodně nemají za cíl koně zkracovat, pouze mu poskytnou přilnutí. Jakékoli zkracování, „balení“ je velmi předčasné, dokud kůň nechodí v kmihu!Obr. 7: Cval a především přechody do a ze cvalu jsou pro zaktivování zádě a „probuzení“ tohoto koně nezbytné. Obecně jsou tyto metody vynikající pro zlepšení kmihu jakéhokoli koně. Vyvazovací otěže jsou poměrně dlouhé a rozhodně nemají za cíl koně zkracovat, pouze mu poskytnou přilnutí. Jakékoli zkracování, „balení“ je velmi předčasné, dokud kůň nechodí v kmihu!

Obr. 8: Kůň se probral a začíná pracovat aktivně zádí. Stále pracujeme na přechodech měníme ruce, od začátku lonžování uplynulo asi 15-20 minut.Obr. 8: Kůň se probral a začíná pracovat aktivně zádí. Stále pracujeme na přechodech měníme ruce, od začátku lonžování uplynulo asi 15-20 minut.

Obr. 9: Jaký je to rozdíl oproti obrázku č. 4! Kůň pracuje zádí, je podsazený, má odlehčený předek, neopírá se do udidla, ale jen udržuje měkké přilnutí.Obr. 9: Jaký je to rozdíl oproti obrázku č. 4! Kůň pracuje zádí, je podsazený, má odlehčený předek, neopírá se do udidla, ale jen udržuje měkké přilnutí.

Obr. 10: Po této práci je dobré odepnout vyvazovací otěže a přezkoušet, do jaké míry se kůň sám nese. Je vidět, že i na volno si zachovává aktivní záď a cválá „skrze hřbet“.Obr. 10: Po této práci je dobré odepnout vyvazovací otěže a přezkoušet, do jaké míry se kůň sám nese. Je vidět, že i na volno si zachovává aktivní záď a cválá „skrze hřbet“.

Obr. 11: Stejně tak klus. Nepřítomnost přilnutí mu sice zase umožnila natáhnout se více dopředu a dolů, ale zadní nohy vyšlapují prostorně, záď zůstala aktivní a udržuje předek odlehčený.Obr. 11: Stejně tak klus. Nepřítomnost přilnutí mu sice zase umožnila natáhnout se více dopředu a dolů, ale zadní nohy vyšlapují prostorně, záď zůstala aktivní a udržuje předek odlehčený.

Obr. 12: Na konci opět koně necháme vydechnout v kroku. Celé lonžování, včetně kroku na začátku a na konci, trvalo přibližně 35-40 minut. Samotná práce na vyvazovacích otěžích mohla trvat 15-20 minut, prokládána krokem na odpočinek, je však třeba počítat s tím, že je fyzicky i psychicky dost náročná, protože kůň musel používat záď, kterou má poměrně slabou. Aby měla práce smysl, měl by kůň takto chodit obden asi 3x týdně, zbylé dny může pracovat v terénu.Obr. 12: Na konci opět koně necháme vydechnout v kroku. Celé lonžování, včetně kroku na začátku a na konci, trvalo přibližně 35-40 minut. Samotná práce na vyvazovacích otěžích mohla trvat 15-20 minut, prokládána krokem na odpočinek, je však třeba počítat s tím, že je fyzicky i psychicky dost náročná, protože kůň musel používat záď, kterou má poměrně slabou. Aby měla práce smysl, měl by kůň takto chodit obden asi 3x týdně, zbylé dny může pracovat v terénu.

Kůň č. 2:
Mladý valach připravovaný na svoji závodní kariéru. Na lonži jde o uvolnění a aktivní vytažení těla a o práci na přilnutí. Kůň je zdravý, exteriérově korektní, v dobré přirozené rovnováze, s poněkud kratším krkem, což však nijak nevadí.

Obr. 13: Uvolnění na dlouhém chambonu. Kůň jde sice uvolněně, ale zatím do toho nevkládá příliš mnoho „života“. Není aktivně vyklenutý, pouze v klusu „bloumá“ po kruhu.Obr. 13: Uvolnění na dlouhém chambonu. Kůň jde sice uvolněně, ale zatím do toho nevkládá příliš mnoho „života“. Není aktivně vyklenutý, pouze v klusu „bloumá“ po kruhu.

Obr. 14: Po vypobízení do živějšího klusu jde kůň nahoru hřbetem a aktivně se klene. Zatím však není příliš aktivní záď a kůň jde výrazně po předku, což je třeba spravit energickými přechody klus-krok-klus, popřípadě…Obr. 14: Po vypobízení do živějšího klusu jde kůň nahoru hřbetem a aktivně se klene. Zatím však není příliš aktivní záď a kůň jde výrazně po předku, což je třeba spravit energickými přechody klus-krok-klus, popřípadě…

Obr. 15: … prodloužením v klusu. Při prodloužení jde hlava koně trochu nahoru, protože jeho horní linie se ještě neumí dostatečně vytáhnout, ale zůstává zachováno aktivní vyklenutí, což je důležité. Raději pracovat s hlavou výš a aktivní zádí než s hlavou dole a zádí „línou“!Obr. 15: … prodloužením v klusu. Při prodloužení jde hlava koně trochu nahoru, protože jeho horní linie se ještě neumí dostatečně vytáhnout, ale zůstává zachováno aktivní vyklenutí, což je důležité. Raději pracovat s hlavou výš a aktivní zádí než s hlavou dole a zádí „línou“!

Obr. 16: Přechody podpořily kmih ze zádě, kůň je ještě mladý na to, aby při zachování kmihu zadní nohy také výrazněji ohýbal, na to má ještě čas.Obr. 16: Přechody podpořily kmih ze zádě, kůň je ještě mladý na to, aby při zachování kmihu zadní nohy také výrazněji ohýbal, na to má ještě čas.

Obr. 17: Správně dávkovanými přechody lze přimět koně ještě lépe snížit krk a protáhnout horní linii, aniž by se přitom musel zkracovat chambon. Kůň je připraven na přilnutí.Obr. 17: Správně dávkovanými přechody lze přimět koně ještě lépe snížit krk a protáhnout horní linii, aniž by se přitom musel zkracovat chambon. Kůň je připraven na přilnutí.

Obr. 18: Vyvazovací otěže trochu rozhodily jeho držení těla i pohyb; kůň ztuhnul, prohnul hřbet, záď nechává za sebou. Ale protože předtím pracovat správně, nebude problém to napravit. Je to běžný jev, především u koní, kteří si na vyvazováky teprve zvykají.Obr. 18: Vyvazovací otěže trochu rozhodily jeho držení těla i pohyb; kůň ztuhnul, prohnul hřbet, záď nechává za sebou. Ale protože předtím pracovat správně, nebude problém to napravit. Je to běžný jev, především u koní, kteří si na vyvazováky teprve zvykají.

Obr. 19: Po vyklusání se kůň novým požadavkům přizpůsobuje, bohužel jsou vyvazovací otěže příliš dlouhé a on se do nich nedokáže natáhnout, aby si našel přilnutí. Ve snaze najít udidlo padá na předek.Obr. 19: Po vyklusání se kůň novým požadavkům přizpůsobuje, bohužel jsou vyvazovací otěže příliš dlouhé a on se do nich nedokáže natáhnout, aby si našel přilnutí. Ve snaze najít udidlo padá na předek.

Obr. 20: Zkrácení otěží přineslo výsledek – přilnutí. Nyní je třeba pracovat opět a přechodech, aby se kůň začal zase pohybovat od zádě, vepředu se trochu vzpřímila odlehčil a aby se hlavou dostal před kolmici.Obr. 20: Zkrácení otěží přineslo výsledek – přilnutí. Nyní je třeba pracovat opět a přechodech, aby se kůň začal zase pohybovat od zádě, vepředu se trochu vzpřímila odlehčil a aby se hlavou dostal před kolmici.

Obr. 21: Přesně tak.Obr. 21: Přesně tak.

Obr. 22: Vyzkoušelo se připnout vyvazovací otěže k vyššímu kroužku. Než se tomu kůň přizpůsobí, musí si opět najít novou rovnováhu.Obr. 22: Vyzkoušelo se připnout vyvazovací otěže k vyššímu kroužku. Než se tomu kůň přizpůsobí, musí si opět najít novou rovnováhu.

Obr. 23: I nyní se vyvazovacím otěžím přizpůsobil, přesto však tato poloha pro něho ještě není optimální, protože si neumí dostatečně odlehčit předek a zvednout kohoutek, aby zůstal při tomto vyšším zapnutí vyklenutý.Obr. 23: I nyní se vyvazovacím otěžím přizpůsobil, přesto však tato poloha pro něho ještě není optimální, protože si neumí dostatečně odlehčit předek a zvednout kohoutek, aby zůstal při tomto vyšším zapnutí vyklenutý.

Obr. 24: Odepnout vyvazovací otěže a koně vykrokovat – zásada, na niž nelze zapomenout po práci a často ani během náročné práce!Obr. 24: Odepnout vyvazovací otěže a koně vykrokovat – zásada, na niž nelze zapomenout po práci a často ani během náročné práce!

Kůň č. 3:
Parkurová klisna v plném tréninku. Je zdravá, dobrého exteriéru, v plné kondici, rovnováze a umí dobře ovládat své tělo. Lonžovaná byla především kvůli focení do knihy Lonžování.

Obr. 25: Uvolnění na gogue, který od samotného začátku zajišťuje aspoň minimální přilnutí. I dobrý atlet přichází „na plac“ ztuhlý, nejdříve se musí zahřát a zlepšit prokrvení pohybové soustavy, aby mohly jeho svaly pracovat uvolněně, energicky a efektivně.Obr. 25: Uvolnění na gogue, který od samotného začátku zajišťuje aspoň minimální přilnutí. I dobrý atlet přichází „na plac“ ztuhlý, nejdříve se musí zahřát a zlepšit prokrvení pohybové soustavy, aby mohly jeho svaly pracovat uvolněně, energicky a efektivně.

Obr. 26: Stačí vykrokovat, vyklusat a zdravá a správně trénovaná klisna se rychle uvolní, vyklene a jde aktivně od zádě na velmi jemné přilnutí.Obr. 26: Stačí vykrokovat, vyklusat a zdravá a správně trénovaná klisna se rychle uvolní, vyklene a jde aktivně od zádě na velmi jemné přilnutí.

Obr. 27: Až po chvíli práce v klusu a přechodech –klus-krok-klus se může kůň takto natáhnout. I trénované svaly, vazy, šlachy a klouby potřebují čas.Obr. 27: Až po chvíli práce v klusu a přechodech –klus-krok-klus se může kůň takto natáhnout. I trénované svaly, vazy, šlachy a klouby potřebují čas.

Obr. 28: Připnutí vyvazovacích otěží skoro u každého koně vyvolá jisté ztuhnutí, než kůň najde novou rovnováhu, a zkoordinuje své tělo, aby se umělo vyklenout dle nových požadavků.Obr. 28: Připnutí vyvazovacích otěží skoro u každého koně vyvolá jisté ztuhnutí, než kůň najde novou rovnováhu, a zkoordinuje své tělo, aby se umělo vyklenout dle nových požadavků.

Obr. 29: Stačí opět pár přechodů a klisna se vyvazovacím otěžím přizpůsobila. Teď je třeba aktivním vypobízením do prodloužení, cvalem a dalšími energickými přechody přimět její záď, aby pracovala v kmihu, podsadila se, nadlehčila předek a „vytáhla“ hlavu před kolmici.Obr. 29: Stačí opět pár přechodů a klisna se vyvazovacím otěžím přizpůsobila. Teď je třeba aktivním vypobízením do prodloužení, cvalem a dalšími energickými přechody přimět její záď, aby pracovala v kmihu, podsadila se, nadlehčila předek a „vytáhla“ hlavu před kolmici.

Obr. 30: Aktivní práce od zádě, lehký předek, měkké přilnutí, pružné a silné tělo, energický pohyb…Obr. 30: Aktivní práce od zádě, lehký předek, měkké přilnutí, pružné a silné tělo, energický pohyb…

Kůň č. 4:
Klisna jezdící nenáročné parkury a drezury, používaná také k výcviku jezdců různého stupně pokročilosti. Jejím exteriérových nedostatkem jsou přestavění, odsazená bedra a špatný sklon pánve, což znemožňuje došlapovat zadníma nohama dobře pod tělo, a dlouhý a nízko nasazený krk, což znemožňuje dobré zkrácení a vzpřímení a nutí ji chodit „po předku“. Cílem jejího lonžování je podpořit vzpřímení, aktivní práci zádě směrem pod tělo a zlepšení přiuždění bez toho, že by vytahovala jezdci otěže z rukou. K tomu se po uvolnění použijí pevné dvojité vyvazovací otěže, které jsou „přátelštější“ k hubě koně a umožňují mu, aby si sám trochu reguloval přilnutí a držení krku.

Obr. 31: Vykrokování na gogue. Ten je zde zvolen proto, že umožní vytažení krku, ale na rozdíl od chambonu zpětným tahem bere hlavu koně ke kolmici. To je u této klisny žádoucí, aby se uvolnila v žuchvách.Obr. 31: Vykrokování na gogue. Ten je zde zvolen proto, že umožní vytažení krku, ale na rozdíl od chambonu zpětným tahem bere hlavu koně ke kolmici. To je u této klisny žádoucí, aby se uvolnila v žuchvách.

Obr. 32: Uvolnění v klusu. Kůň je sice aktivně vyklenutý, ale na předku. Potřebuje více pracovat zádí.Obr. 32: Uvolnění v klusu. Kůň je sice aktivně vyklenutý, ale na předku. Potřebuje více pracovat zádí.

Obr. 33: Stejný případ: kůň jde uvolněně a protaženě, zadní nohy však nedošlapují dostatečně pod tělo. Je třeba začít pracovat na přechodech a měnit často ruce.Obr. 33: Stejný případ: kůň jde uvolněně a protaženě, zadní nohy však nedošlapují dostatečně pod tělo. Je třeba začít pracovat na přechodech a měnit často ruce.

Obr. 34: Kůň se uvolnil, oživil přechody klus-krok-klus a může začít cválat. Cval a přechody do a z něho jsou výbornou metodou, jak oživit jeho záď a podpořit vzpřímení.Obr. 34: Kůň se uvolnil, oživil přechody klus-krok-klus a může začít cválat. Cval a přechody do a z něho jsou výbornou metodou, jak oživit jeho záď a podpořit vzpřímení.

Obr. 35: Klus koně se výrazně zlepšil, je energický od zádi, předek je vzpřímený (záměrně delší gogue mu to umožňuje), avšak uvolněnost a aktivní vyklenutí zůstává. Gogue poskytuje i lehké přilnutí jakožto oporu energické činnosti zádě.Obr. 35: Klus koně se výrazně zlepšil, je energický od zádi, předek je vzpřímený (záměrně delší gogue mu to umožňuje), avšak uvolněnost a aktivní vyklenutí zůstává. Gogue poskytuje i lehké přilnutí jakožto oporu energické činnosti zádě.

Obr. 36: Znovu cval a přechody. Ve cvalu je třeba počítat s tím, že kůň má v některých fázích cvalového skoku hlavu a krk trochu výš, proto nesmí být gogue nebo chambon příliš krátký!Obr. 36: Znovu cval a přechody. Ve cvalu je třeba počítat s tím, že kůň má v některých fázích cvalového skoku hlavu a krk trochu výš, proto nesmí být gogue nebo chambon příliš krátký!

Obr. 37: Uvolnění a protažení se podařilo; kůň kluše energicky a v rovnováze i přesto, že má krk a hlavu aktivně vytaženou poměrně dolů.Obr. 37: Uvolnění a protažení se podařilo; kůň kluše energicky a v rovnováze i přesto, že má krk a hlavu aktivně vytaženou poměrně dolů.

Obr. 38: Už na gogue se správnou prací podařilo docílit toho, že i problémový kůň nejde po předku, ale v pěkné rovnováze za stálého aktivního vyklenutí celé horní linie těla. Koním, kteří mají díky svému exteriéru tendenci chodit po předku, není dobré příliš zkracovat chambon nebo gogue a nutit je chodit s hlavou příliš dole!Obr. 38: Už na gogue se správnou prací podařilo docílit toho, že i problémový kůň nejde po předku, ale v pěkné rovnováze za stálého aktivního vyklenutí celé horní linie těla. Koním, kteří mají díky svému exteriéru tendenci chodit po předku, není dobré příliš zkracovat chambon nebo gogue a nutit je chodit s hlavou příliš dole!

Obr. 39: Zapnutí dvojitých vyvazovacích otěží. Opět vidíme obvyklou prvotní reakci ztuhnutím, než se kůň „srovná“ podle nových požadavků. Je třeba udržovat živý klus a střídat ho energickými přechody klus-krok-klus.Obr. 39: Zapnutí dvojitých vyvazovacích otěží. Opět vidíme obvyklou prvotní reakci ztuhnutím, než se kůň „srovná“ podle nových požadavků. Je třeba udržovat živý klus a střídat ho energickými přechody klus-krok-klus.

Obr. 40: Kůň se pomalu podvoluje v hubě, žuchvách a krku, záď je zatím stále zablokována a hřbet nečinný.Obr. 40: Kůň se pomalu podvoluje v hubě, žuchvách a krku, záď je zatím stále zablokována a hřbet nečinný.

Obr. 41: Kůň se „rozvázal“, záď je aktivní, předek vzpřímený, ale uvolněný a klenutý, zadní nohy šlapou pod tělo, jen by chtělo zlepšit jejich ohýbání. I na to brzy přijde.Obr. 41: Kůň se „rozvázal“, záď je aktivní, předek vzpřímený, ale uvolněný a klenutý, zadní nohy šlapou pod tělo, jen by chtělo zlepšit jejich ohýbání. I na to brzy přijde.

Obr. 42: Přilnutí a rovnoměrná práce na obě ruce, podporující činnost zádě způsobí, že kůň při zastavení „sám od sebe“ zaujme předpisovou polohu s hmotností rovnoměrně rozloženou na všech čtyřech končetinách. Kůň se stačil natolik vyvážit, zkrátit a vyklenout, že i v zastavení má nos před kolmicí a otěže jsou dokonce lehce prověšené. Přestože je normálně přestavěný (záď má výš než předek), nyní v kohoutku doslova vyrostl.Obr. 42: Přilnutí a rovnoměrná práce na obě ruce, podporující činnost zádě způsobí, že kůň při zastavení „sám od sebe“ zaujme předpisovou polohu s hmotností rovnoměrně rozloženou na všech čtyřech končetinách. Kůň se stačil natolik vyvážit, zkrátit a vyklenout, že i v zastavení má nos před kolmicí a otěže jsou dokonce lehce prověšené. Přestože je normálně přestavěný (záď má výš než předek), nyní v kohoutku doslova vyrostl.

Obr. 43: Na zmenšeném kruhu lze pobízet dotyky biče, které podpoří shromáždění koně, zlepší jeho došlapování pod tělo a dokonce i ohýbání zadních nohou.Obr. 43: Na zmenšeném kruhu lze pobízet dotyky biče, které podpoří shromáždění koně, zlepší jeho došlapování pod tělo a dokonce i ohýbání zadních nohou.

Obr. 44: Správně pracující záď, odlehčený předek, uvolněný kůň: shromáždění. Samozřejmě v mezích umožněných exteriérem daného koně a jeho stupněm výcviku.Obr. 44: Správně pracující záď, odlehčený předek, uvolněný kůň: shromáždění. Samozřejmě v mezích umožněných exteriérem daného koně a jeho stupněm výcviku.

Obr. 45: Prokládání klusu cvalem.Obr. 45: Prokládání klusu cvalem.

Obr. 46: Zkouška: po odepnutí vyvazovacích otěží kůň kluše prostorněji, ale udržuje si uvolnění, vyklenutí a vzpřímení.Obr. 46: Zkouška: po odepnutí vyvazovacích otěží kůň kluše prostorněji, ale udržuje si uvolnění, vyklenutí a vzpřímení.

Obr. 47: Lehký předek a aktivní záď udržují koně v rovnováze, přestože jeho volný krk se natahuje dopředu.Obr. 47: Lehký předek a aktivní záď udržují koně v rovnováze, přestože jeho volný krk se natahuje dopředu.

Obr. 48: Odpočinek v aktivním kroku na konec. Kůň byl na lonži přibližně 45 minut, v práci byl asi 25 minut (prokládané přestávkami) a z toho vyvázaný asi 10 minut. Ideální by bylo pracovat podle pravidel intervalového tréninku, kdy by se vyvázání a energická práce ve shromáždění několikrát prostřídala přestávkou v protaženém klusu asi 6x delší než byla práce.Obr. 48: Odpočinek v aktivním kroku na konec. Kůň byl na lonži přibližně 45 minut, v práci byl asi 25 minut (prokládané přestávkami) a z toho vyvázaný asi 10 minut. Ideální by bylo pracovat podle pravidel intervalového tréninku, kdy by se vyvázání a energická práce ve shromáždění několikrát prostřídala přestávkou v protaženém klusu asi 6x delší než byla práce.

 

 

Předchozí: Zlatá podkova číslo 48: Tradiční i nová
Následující: Metropolitní dostihovou sezonu tento víkend neodstartuje
x

Mohlo by vás zajímat

Slunečné počasí a napínavé dostihy do Pardubic za víkend přilákaly 35 tisíc lidí

Předpověď počasí několik dní před startem 128. Velké pardubické s Českou pojišťovnou naznačovala, že by letošní ročník legendárního dostihu mohlo na pardubickém závodišti sledovat několik desítek tisíc lidí. Předpoklady se naplnily a během celého víkendového dostihového festivalu se 128. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou závodištěm prošlo na 35 tisíc návštěvníků. U televizních ...