Home > Zpravodajství > informujeme vás > Návrat divokých koní: Přistání v Gobi

Návrat divokých koní: Přistání v Gobi

Půda protkaná norami hlodavců se mi probořila pod nohama. Kdysi v těchto místech přistávaly nákladní antonovy An-26, ale od té doby se hodně změnilo. Mimo jiné došlo k invazi hrabošů syslích do Chovdského ajmagu a ti improvizovanou přistávací plochu v polopoušti proděravěli jak ementál. Že by na ni mohla dosednout CASA s nákladem čtyř koní Převalského, nepřipadalo v úvahu.

Koně Převalského v Mongolsku. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Koně Převalského v Mongolsku. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Přesto inspektor mongolského Úřadu pro civilní letectví G. Mönchbold trval právě na této ploše. Kdyby se zhutnila a srovnala, splňovala by podle jeho názoru všechny nezbytné požadavky. Tato její úprava by si však vyžádala asi dvě stě milionů tugriků (dva miliony dvě stě tisíc korun) a spoustu času. Navíc by se dalo očekávat, že dříve nebo později vypukne další populační exploze hrabošů syslích, kteří draze a složitě upravenou plochu opět zničí.

Náš záměr přistát s převaláky přímo u aklimatizačních ohrad v Gobi B a vyhnout se tak jejich dlouhému transportu nákladními auty dostal další osudovou ránu. Již v předcházejících hodinách se bohužel ukázalo, že kamenitý pás, který jsme v létě minulého roku vytipovali nedaleko staré přistávací plochy, rovněž nemůžeme použít. Vysoké drny, hrozící přistávajícímu letounu převrácením, by snad šlo strhnout. Kameny, které by mohly prorazit pneumatiku, bychom dokázali vysbírat. Ale konec naší budoucí improvizované ranveje byl po zimě také celý proděravělý. Prokletí hraboši!

Přistávací plocha. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Přistávací plocha. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Vzdát jsme se ovšem stále nechtěli. Asi jen díky tomu, že se naší mise účastnil i velitel Vzdušných sil Armády České republiky generál Libor Štefánik, se nám podařilo Möncholda přesvědčit, abychom prověřili ještě třetí místo, blíž u čínské hranice. Bylo by ze všech nejlepší, protože bychom koně vyložili u nové studny, kde by se aklimatizovali, a současně bychom dosáhli jejich rovnoměrnějšího rozmístění po národním parku. Obávali jsme se však, že tato třetí plocha bude pro přistání a následný vzlet dopravního letadla příliš krátká.

Čtěte také:  Velká pardubická se Slavia pojišťovnou

Po dvou hodinách kodrcání v džípech jsme dojeli na místo. Před námi se rozsvítilo bílé slaniště, které se na první pohled jevilo dostatečně dlouhé; jen jsme si nebyli jisti, zda jeho povrch bude i přiměřeně tvrdý.

Zatímco naši vojenští technici vytáhli s Mönchboldem penetrometr, aby jím proměřili únosnost slaniště, pilot Víťa Malina znovu nastoupil do džípu a rozjel se po potenciální přistávací ploše. Na jejím konci odbočil a pokračoval v jízdě. To nevypadalo dobře. Zatímco měření penetrometrem dopadla příznivě, délka plochy se ukázala jako nedostatečná. Asi i to bychom však dokázali překonat, kdybychom upravili terén v pokračování slaniště. Přistání s převaláky by sice mělo do jisté míry bojové parametry, ale bylo by možné i bezpečné. Pokud by tedy alespoň dva týdny před transportem nepršelo; v takovém případě bychom museli přistát na letišti v Bulgan sumu.

Mönchbold ovšem o přistání na slaništi nechtěl ani slyšet. Shrnuto, přistání podle něj vylučují následující faktory: blízkost Číny, příliš krátká plocha a riziko, že se tvrdý povrch slaniště pod vahou osmnáctitunového letadla prolomí. Ve stejném duchu pak Mönchbold napsal i svou zprávu. Sice s ním nesouhlasíme, ale pověřený inspektor Úřadu pro civilní letectví má zkrátka poslední slovo. Začátkem července tedy s koňmi Převalského opět zamíříme na nezpevněnou přistávací plochu letiště v Bulgan sumu a do Gobi B je povezeme auty.

Ale není ještě všem dnům konec. Každoroční lety s převaláky se jistě dříve nebo později nějaké inovace dočkají.

Čtěte také:  Závodiště rozšiřuje „technický park“, oranice by měly být méně prašné

Autor: Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha

kůň Převalského Návrat divokých koní
Chci zde mít svou reklamu
Předchozí: Hlasujte pro nejkrásnějšího koně: divize B malá plemena
Následující: Hasiči vyprošťovali zaklíněného koně

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Divokých koní v Česku je poprvé více než sto, vědci sečetli letošní přírůstky

Stáda divokých koní pocházejících z anglického Exmooru se v Česku rozrůstají. Po sčítání letošních přírůstků vědci napočítali v pěti rezervacích celkem 111 divokých koní. Největší stáda se nacházejí ve středočeských Milovicích, kde je nyní na dvou pastvinách dohromady 71 koní, a v Národním parku Podyjí na Jižní Moravě, kde je ...