Chci zde mít svou reklamu
Chci zde mít svou reklamu
Home > Medailonky > Koně > Nezapomenutelný Caesar a jeho kopie

Nezapomenutelný Caesar a jeho kopie

Hrabě Oktavián Josef Kinský z Vchynic a Tetova patří do společnosti nejvýznamnějších osobností českého chovu koní, a to ve všech souvislostech. Dlouhých 118 let po jeho smrti má jedno z u nás uznaných plemen v názvu Kinského jméno. A na Moravě působí hřebec, který je dokonalou kopií největšího Oktaviánova esa, Caesara.

Hrabě se zapsal do historie už jako devatenáctiletý: V roce 1832 se rozhodl chovat koně „zlaté barvy“ (isabely a plaváky) ve vlastním zařízení a nechal postavit u Chlumce nad Cidlinou hřebčín Ostrov, tehdy ještě psaný jako Wostrow.

O čtyři roky později založil svým hřebcům, klisnám a jejich potomkům plemennou knihu.

Ve stejném roce uspořádal „honbu za jelenem koňmo anglickým způsobem“, jinými slovy první parforsní hon v Čechách.

Neuvěřitelný hrabě

9. října 1839 zorganizoval Oktavián českou premiéru tzv. matche, dostihu dvou koní. Kinského Gameboy v něm porazil Hippolyta hraběte Renarda.

Turf ovšem nutně potřeboval vlastní závodiště: Výstavba v Lučicích (obec je nyní součástí města Chlumec nad Cidlinou) začala v roce 1843.

Předposlední den července 1846 se na lučické dráze konal první opravdu významný překážkový dostih v Království českém podle anglických pravidel. Určen byl pro panské, tedy amatérské jezdce.

Kdo vyhrál, to není těžké uhodnout – ano, byl to samozřejmě Kinský.

Nikdo se proto nemůže divit, že tento 190 centimetrů vysoký muž „se srdcem jezdce“ stál jako jeden z kmotrů u kolébky Velké pardubické.

Společně s dalšími šlechtici, Maxmiliánem hrabětem Ugartem a Emilem knížetem Fürstenbergem se zasloužil o vznik nejstarší a nejtěžší steeplechase cross country evropského kontinentu.

V České republice je tento dostih sportovní a společenskou událostí s nejdelší tradicí.

Velká pardubická se běhá i Kinského zásluhou od 5. listopadu 1874 dodnes.

Kůň číslo 1

Koněm číslo 1 hraběte Kinského byl produkt jeho vlastního chovu, anglický plnokrevník Caesar. Hřebec zdědil po své matce Themby II atraktivní barvu isabela. Šlo tedy o žluťáka bez úhořího pruhu, v angličtině je toto zbarvení označováno jako palomino.

Nezapomenutelní: Hrabě Oktavián Josef Kinský a jeho Caesar. Foto: archiv Profi Press

Nezapomenutelní: Hrabě Oktavián Josef Kinský a jeho Caesar. Foto: archiv Profi Press

Caesar se podílel na vzniku plemene, která ale za života hraběte nebylo nikdy oficiálně uznáno. Došlo k němu až v roce 2006, přesně 110 let po Oktaviánově smrti. Své „ano“ řeklo teprve Ministerstvo zemědělství České republiky.

Svaz chovatelů koní Kinských se potom stal Uznaným chovatelským sdružením. V jeho plemenných knihách je zapsáno téměř 300 klisen.

Kůň Kinský byl původně šlechtěn pro parforsní hony, později pro překážkové dostihy. Dnes má v podstatě komplexní uplatnění – ve všech disciplínách jezdeckého sportu i ve volném čase.

Vnuk velkého Koroka, s krví slavné Normy

Mezi letošními partnery klisen z Plemenné knihy koně Kinského byla už v úvodu zmíněná kopie legendárního Caesara – hřebec 1465 Drak.

Tento, podle evidence český teplokrevník, se narodil před devíti lety v Chovu koní Kývalka Ing. Leopolda Jelínka (Rosice u Brna).

Drakovou matkou je Jelínkova isabela 52/864 Děva, dcera rodičů stejné barvy – hřebce 2452 Dux Lipský a  klisny 52/505 Veruna.

Hřebec 1465 Drak, živá vzpomínka na Caesara po 160 letech. Foto: Martina Váchová

Hřebec 1465 Drak, živá vzpomínka na Caesara po 160 letech. Foto: Martina Váchová

A právě prostřednictvím posledně jmenované isabely 52/505 Veruna (rovněž odchované Ing. Jelínkem) se do rodokmenu 1465 Drak „dostala“ krev legendární Normy, vítězky Velké pardubické 1937 s Latou Brandisovou v sedle.

Jak k tomu došlo?

Otcem isabely 52/505 Veruna byl plavák 2529 Veronal Kamila, syn vítěze Československého derby 1975 Veronala a isabely VČ 89 Kamila, po 957 Notář.

A právě od anglického polokrevného hřebce 957 Notář (isabela, nar. 1965) se dostaneme přes jeho matku Nota (1955) a bábu Nora (1941) k prabábě slavného jména Norma.

Když budeme pokračovat po zpáteční cestě historií dál, dojdeme po „zastávkách“ Nepal – Nedejse – Nelly až k zakladatelce rodiny „N“ hraběte Kinského, klisně Nancy (1881).

To tedy byla mateřská část rodokmenu plemeníka 1465 Drak.

Otcem „Caesarovy kopie“ je plnokrevný ryzák 664 Drak – ano, ten, který skončil po boji se Železníkem druhý ve Velké pardubické 1991.

Potomek slavných rodičů – trojnásobného vítěze Velké pardubické Koroka a klisny Dafné, (byla ve Velké dvakrát třetí) odešel na věčné pastviny před sedmi lety.

Jeho nástupce 1465 Drak dostihy samozřejmě nikdy neběhal, má za sebou jinou kariéru a určení: Kůň v jezdeckém typu, temperamentní a sportovně nadaný (což dokázal při výkonnostních zkouškách) by měl v chovu koní Kinských především zlepšovat kostnatost a také skokové schopnosti potomstva příliš ušlechtilých klisen.

Jinými slovy – od roku 2010 je v České republice k dispozici přesně takový kůň, jaké choval rod  Kinských kdysi, v předcházejících stoletích.

Dobrý příběh

Na Národní přehlídce koní Kinských zvítězil 1465 Drak v kategorii čtyřletých až osmiletých hřebců. Pokud se ptáte, jak se tam nominoval, je odpověď jednoduchá:

Má sice jen 6,6 % původních genů plemene hraběte Oktaviána, ale vypadá stoprocentně jako produkt z jeho „dílny“.

Na dobovém obrazu sedí Kinský v Caesarově sedle, oblečený do dostihového dresu.

Tenkrát nemohl tušit, že o dvě století později bude po pastvinách cválat živá reklama toho, čemu věnoval svůj celý život:

Kůň vypadající jako Caesarovo dvojče má navíc v rodokmenu hrdiny dostihu, který hrabě před 140 lety zakládal – no, není tohle dobrý příběh?

Autor: Jiří Křepelka, Profi Press

Caesar Drak Oktavián Kinský
Chci zde mít svou reklamu
Předchozí: Dostihové odpoledne bude patřit Ceně Města Karlovy Vary
Následující: Velká cena Zduchovic láká lídry pohárových žebříčků

Zanechte komentář