Chci zde mít svou reklamu
Chci zde mít svou reklamu
Home > Zpravodajství > informujeme vás > Povolání u koní: KOČÍ

Povolání u koní: KOČÍ

Klapot kopyt se rozléhá po kamenné dlažbě. Jemné koňské pofrkávání navozuje atmosféru dob dávno minulých. Takových, kde auto bylo vzácností, a koňský povoz byl hlavním přepravním prostředkem. Pasažéři v kočáře s nadšením fotografují kolonádu i architektonické zajímavosti lázeňského centra. Kočárová doprava v největších českých lázních vrací čas zpátky. Jedné z nejstarších profesí v dějinách lidstva, která se zrodila už ve středověku, se v Karlových Varech věnuje Lada Bartůňková. Při jednom z tradičních zhruba půlhodinových okruhů zavítala k Parkhotelu Richmond a tak jsem využila této příležitosti ke krátkému povídání.

Lada Bartůňková se svými koňmi

Lada Bartůňková se svými koňmi

Jak dlouho se koním věnuješ?

U koní jsem od malička. Tatínek je taky koňař, mám koně v genech. Aktivně se koním věnuji od 11 let. První zkušenosti jsem jako většina dětí sbírala ve sportovní stáji.

Co tě od sportu vedlo k povoznictví?

Ke kočárům jsem se dostala náhodou. Přes jednu kolegyni. S aktivním sportovním jezděním jsem přestala v patnácti letech, ale u koní jsem zůstat chtěla. Vyzkoušela jsem si opratě a nakonec jsem u nich zůstala.

Je třeba mít nějaké speciální vzdělání, školu nebo zkoušky?

Nemusíme mít žádné speciální vzdělaní. Abychom mohli jezdit s kočárem, tak musíme být plnoletí a vlastnit řidičský průkaz. Stačí na malou motorku. Samozřejmě musíme něco vědět o tom, jak se s koňmi v silničním provozu chovat.

Jste sdruženi v nějakému spolku kočích?

Ano, ve Varech funguje Fiakr cech sdružující všechny místní provozovatele kočárové dopravy a majitelů povozů.

Čtěte také:  XIV. den metropolitní sezóny: 72. Nikon St Leger

p1760889

Představíš nám tvůj koňský arsenál? Jejich přednosti nebo nedostatky?

Nyní mám dvě kobylky. Jedenáctiletou ryzku Ditu po Veneur Du Luc z matky Ajda a hnědku Violu, které je přibližně dvacet let. Ta je bez původu. Nedostatky? Snad jen to, že se nechtějí mazlit. Ale to bude nejspíš také následek předešlého zacházení s nimi. Ke mně se dostaly jako nechtěná, odložená a nevhodná zvířata. Jaké mají přednosti? I přes to, že obě byly zatahány, ale bez zkušeností v provozu, jsou skvělé spolehlivé parťačky.

Získala jsi koně hotové nebo jsi je připravovala do zápřahu sama?

Vždy jsem měla koně zatahané. Některý byl zkažený, zrazený nebo bez potřebných zkušeností. Když jsem dostala profíky, tak jsem si to užívala. Pomalu zjišťuji, že nejvíc mě baví práce s koňmi, které se učí nebo mají s něčím problém.

Zažila jsi při práci nějakou veselou a naopak dramatickou situaci?

Měla jsem autonehodu a to bylo hodně nepříjemné. Naštěstí to odnesl pouze kočár. Koně byli v pořádku, do nich auto naštěstí nenarazilo. Veselé zážitky? S předchozí párou černých valachů (kladrubák Sacramoso Rometa XlV-19 a frís Tulipán) byla sranda každý den. Srandovní okamžiky při svatebních jízdách, parkování u stojanů na benzince. Vznikaly tím úsměvné situace. I běžné stání na stanovišti je občas sranda, když se koně nudí a vymýšlí lumpárny.

Sacramoso Rometta a Tulipán. Foto: Kateřina Faganová (2012)

Sacramoso Rometta a Tulipán. Foto: Kateřina Faganová (2012)

Jste na štaflu denně nebo mají koně přikázaný klidový den?

Čtěte také:  Zimní královnou suverénní Love Connection

Koně pracují maximálně osm hodin denně. Šest hodin jsou v práci a zbytek máme na dojíždění. Většinou nám cesta ze stáje na štafl trvá kolem 40 minut. Dříve bylo v podmínce, že jeden den v týdnu se ve městě nesměli koně ukázat. Dnes toto omezení nemáme, koně mají odpočinek podle vlastního uvážení kočího.

Jak tráví koně volno?

Volno mají podle aktuální potřeby a situace, například po kování. Hodně záleží na počasí. Volno tráví většinou ve výběhu. Při delší přestávce, například v zimě, chodí také na procházky pod sedlem.

Co tě na povoznictví baví a co je na něm nejnáročnější?

Baví mě práce s koňmi a při téhle činnosti jsem spojila zálibu s prací. Nejtěžší bylo naučit se chytat bobky za jízdy do bobkolapu. Za znečišťování silnice jsou totiž pokuty. Tato profese prověří předvídavost, bystrost a soustředěnost. Kočí musí být neustále v pozoru, hlídat lidi, koně i silniční provoz.

Kteří klienti jsou nejčastějšími zákazníky?

Klientela je vcelku různá. Podle prázdnin, ročního období. Jiná je ve všední dny a jiná bývá o víkendu. Nejčastěji vozím ruské rodiny a německé důchodce.

Blíží se noví zákazníci, nasedají k Ladě do kočáru a klapot osmi koňských kopyt se vytrácí do dálky. A já si představuji, jak to tady v dávných dobách asi vypadalo. V místech důležitých obchodních cest, po kterých se pomocí povozů přepravovalo zboží i minerální voda. Vybavují se mi slova jedné významné karlovarské osobnosti, historika městského muzea, pana Stanislava Burachoviče: „Když jel forman s plně naloženým vozem z Rybář na Prahu, musel absolvovat takzvanou serpentinu na Hůrky. A ta cesta tehdy trvala skoro celý den. Takže koně měli co dělat. Právě pro tu obtížnost zdolání stála na Hůrkách nejznámější formanská hospoda na Karlovarsku. S kočími na Karlovarsku je spojeno několik zajímavostí. Jakmile se ve Varech objevily první automobily, došlo k ostrým hádkám mezi formany vozícími lázeňské hosty, a řidiči. Ze vzteku přeřezávali pneumatiky automobilům patřícím Puppům, Mattoniům a Moserům, čili nejbohatším karlovarským rodinám. Samé spory, hádky, soudy. Aby kočí nezavdávali podněty ke stížnostem, museli proti rušení nočního klidu navlékat koním na kopyta zvláštní gumové návleky.“

Čtěte také:  XV. den metropolitní sezóny: 3. Agrofert Velká národní steeplechase o Pohár Josefa Váni

S rozvojem automobilového průmyslu formanství v 50. letech minulého století upadlo v zapomnění. Do ulic, převážně těch lázeňských, se začaly kočáry navracet po sametové revoluci v roce 1989. Toužíte-li po nezapomenutelném zážitku, atraktivním dárku k oslavě významného jubilea či překvapení pro zamilované dvojice, kočárová doprava je tu pro vás.

Text a foto: Marcela Klingorová, archiv Antonína Foglara a Kateřina Faganová

kočár
Předchozí: Hledaného poníka pomohl najít všímavý kolemjdoucí
Následující: V pražském útulku čeká na svého majitele odchycený kůň

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Pětiletý chlapec z Česka vypadl ve Vídni z kočáru, ten ho ještě přejel

Projížďka české rodiny kočárem ve Vídni se v sobotu 26. listopadu změnila v drama. Pětiletý chlapec během jízdy vypadl z kočáru, který ho navíc ještě přejel. O nehodě informovaly rakouské zpravodajské servery. Před pátou hodinou odpolední se rodina vydala na projížďku historickým centrem Vídně. Když byli ve Strauchgasse, dítě se v zatáčce patrně opřelo ...