Chci zde mít svou reklamu
Home > Zpravodajství > informujeme vás > Šestý Návrat divokých koní 2016

Šestý Návrat divokých koní 2016

Přesně před týdnem uskutečnila ZOO Praha již šestý transport koní Převalských do jejich domoviny v Mongolsku. Jak to celé probíhalo se dočtete v článku ředitele pražské zoo Miroslava Bobka.

Pošesté by to měla být rutina. Ale přeprava zvířat není nikdy rutina. Navíc v tuto chvíli jsme teprve v polovině letošního Návratu divokých koní. To nové a nejtěžší nás teprve čeká.

Stejně jako v předchozích letech jsme začali v Dolním Dobřejově. V jednom z výběhů této naší chovné a aklimatizační stanice bylo připraveno sedm klisen koně Převalského. Sedm adeptek pro transport do zvláště chráněné oblasti Gobi v západním Mongolsku. V předchozích měsících byly do Dolního Dobřejova svezeny z různých zoologických zahrad, především německých.

V sobotu 16. července ráno započala jejich nakládka a do přepravních boxů byly postupně umístěny Nara, Heia, Reweta a Heilige, tedy právě ty čtyři klisny ze širšího výběru, které jsme preferovali. Nebylo to ale úplně bez mráčku. Rewetě se po anestezii nechtělo vstávat déle, než by bylo záhodno, což mohlo být předzvěstí dalších problémů během transportu. Tyto obavy se však naštěstí nevyplnily.

Kvůli uzavírce na benešovské silnici a vůbec možnosti, že by nákladní vůz s koňmi uvízl v zácpě, nás poprvé doprovázela Policie ČR. Transport z Dolního Dobřejova do Kbel to nejen urychlilo, ale především eliminovalo riziko, že se koně začnou v nákladním autě přehřívat. Současně však policejní eskorta kolony aut s logem Zoo Praha vzbudila značnou pozornost a vzápětí začala kolovat fáma, že do Troji vezeme jakási vzácná zvířata, nejspíše pandy.

Čtěte také:  Úspěšná návštěvnická sezona v národním hřebčíně zdaleka nekončí

Armádní CASA s „převalačkami“ a naším doprovodem na palubě odstartovala ze Kbel ve 14.10 a až do prvního mezipřistání v Kazani probíhalo vše téměř idylicky. Pokud ovšem pominu chlad v letadle, aby se koně v bednách nepřehřívali; ale jenom nováčka může překvapit, když se na něj z klimatizace snáší jinovatka… V Kazani jsme – jako již v minulosti – kvůli byrokracii bohužel nabrali veliké zpoždění. Dosud jsme šetřili každou minutou – a tam jsme promrhali hodiny… Naštěstí všechny klisny snášely čekání dobře, a tak jenom pohasínala naše naděje, že bychom je v Mongolsku mohli vypustit ještě za světla.

Dokud jsem měl mobilní signál, dával jsem fotografie na svůj facebookový profil, zde tedy jen snímky z Mongolska. CASA na letišti v Bulgan sumu.

Dokud jsem měl mobilní signál, dával jsem fotografie na svůj facebookový profil, zde tedy jen snímky z Mongolska. CASA na letišti v Bulgan sumu.

Po dalším mezipřistání v Novosibirsku se naše zpoždění ještě o něco zvýšilo, a to kvůli mimořádně silnému protivětru a také bočnímu větru. Ale není důvod si stěžovat. V Bulgan sumu jsme třeba také nemuseli vůbec přistát, protože hodnoty bočního větru se tam začaly nepříjemně přibližovat povolenému limitu a CASA šla na přistání docela výrazně nakloněná ke straně. V neděli 17. Července v 10.35 LSEČ (17.35 místního času) však velmi měkce přistála na nezpevněné dráze v Bulgan sumu. Počet koní Převalského přepravených letadly Armády ČR do Mongolska tím okamžikem stoupl na třiadvacet.

Následovala rychlá vykládka a odbavení a cesta auty k aklimatizační ohradě v Tachin talu. Tam jsme v půl jedné ráno místního času (tudíž již v pondělí) klisny vypustili. Měl jsem tu čest, že jako první jsem spolu s nejstarším činným strážcem Gobi B panem Batsúrem otevíral box Rewetě.

Vypouštění klisen v Tachin talu. Osvětlení musely obstarat jen reflektory aut. Foto - Václav Šilha, Zoo Praha

Vypouštění klisen v Tachin talu. Osvětlení musely obstarat jen reflektory aut. Foto – Václav Šilha, Zoo Praha

Když jsem se šel druhý den na klisny podívat, byly naprosto v pořádku, dokonce bez jediné odřeniny, a působily naprosto vyrovnaně. Jako by do svého dalekého domova cestovaly první třídou.

Klisny následující den v aklimatizační ohradě.

Klisny následující den v aklimatizační ohradě.

Jak jsem ale napsal, to nejtěžší nás teprve čeká. V ohradě v národním parku Chustaj nedaleko Ulánbátaru je shromážděno sedm koní, z nichž čtyři chceme také přepravit do Gobi B. To bude daleko těžší úkol, protože jde o divoká zvířata odchycená v květnu ve volné přírodě. A optimismu nám nepřidává ani aktuální předpověď počasí. Zítra sice bude možné přeletět z Bulgan sumu do Ulánbátaru, ale jiná věc je, kdy půjde v Bulgan sumu opět přistát.

Miroslav Bobek, Bulgan sum, úterý 19. července 2016

Další fotografie z transportu naleznete ZDE.

Zdroj: ZOO Praha

kůň Převalského Návrat divokých koní ZOO Praha
Předchozí: MISTROVSTVÍ ČR VE VŠESTRANNOSTI: Účastníci šampionátu nebudou zahálet ani ve chvílích volna
Následující: MISTROVSTVÍ ČR VE VŠESTRANNOSTI: Skvělá zpráva! Cena za ustájení koní bude nižší

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Výstava Země divokých koní pomůže v Mongolsku

Pozítří, ve čtvrtek 19. října, po 16. hodině proběhne v Czech Photo Centre v Nových Butovicích slavnostní vernisáž výstavy Země divokých koní. Snímky špičkových reportážních fotografů i pracovníků Zoo Praha, kteří doprovázeli transporty koní Převalského do západního Mongolska, zachycují krásy tamní krajiny i tvrdý život místních obyvatel. Výtěžek z dražby, ...