Chci zde mít svou reklamu
Home > Zpravodajství > informujeme vás > Šumavským lesům budou více pomáhat koně

Šumavským lesům budou více pomáhat koně

 

Správa NP a CHKO Šumava chce do šumavských lesů přivést více chladnokrevných koní. Budou tu pomáhat při ekologicky šetrném tahání dřeva a také najdou práci několika místním lidem. Časem se ukážou i turistům.

 

V lesích, o které pečuje Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava pomáhali koně od jejího vzniku. K samotné Šumavě patří od nepaměti. V posledních letech, z ní ale téměř vymizeli. Současné vedení Správy NP a CHKO Šumava si větší využití chladnokrevných koní pro přibližování dřeva na Šumavě dalo jako prioritní úkol.

chladasIlustrační fotografie: Sandra Schulzová

„Naším cílem a vizí je vyvážená ochrana přírody, do které patří soužití člověka s přírodou. Koně se z lesů vytratili, nahradila je technika a to nejenom v Národním parku Šumava, ale po celé Evropě. Což je samozřejmě špatně. Kam jinam, než do národního parku tato čistá technologie a živý tvor patří?“ ptá se Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Koně se na území parku využívali masivně hlavně v době ředitelování Ivana Žlábka (1994 – 2003). Správa parku v té době vlastnila asi 80 koní, kteří každý den pracovali v lese, a také zaměstnávala kočí, kteří se o koně starali. S rekordním množstvím dřeva, které se na území parku těžilo na konci první dekády nového tisíciletí, živé koně nahradila železná a těžká technika. Pro koně na Šumavě nebylo místo. To se během tohoto roku změní.

„Na Šumavu je zapotřebí stále vracet historické tradice. Už jsme úspěšně začali spolupracovat s místními farmáři při smysluplném využívání historického území bezlesí. Využití koní pro práci v lese je dalším prvkem tradiční obživy člověka v podmínkách Šumavy,“ doplňuje ředitel Mánek.


Garantem projektu je bývalý ředitel správy parku Ivan Žlábek – velký znalec koní, kterým se věnuje celý svůj život. „Správa parku se po mém odchodu chovala ke koním macešsky. Všude tam, kam se nedostane špičková mechanizace, by mohli koně pomáhat. Na území parku budou pro začátek fungovat dva páry koní. Naše představa je taková, aby byl jeden pár koní v každém sídle územního pracoviště. Tady s ním bude pracovat jeden člověk, kočí,“ uvádí Ivan Žlábek.

V době jeho ředitelování pracovala na Šumavě asi osmdesátka koní. „Opravili jsme několik provozních budov, včetně historických maštalí. Maštale jsme tehdy udělali i ze starých vojenských rot. Všechny tyto budovy jsou pořád k dispozici,“ říká Žlábek.

Pro práci v lese využije správa parku chladnokrevné koně ze Zemského hřebčince v Písku.

Projekt má několik cílů. Pomoc při zachování genofondu českých chladnokrevných koní, zajistí dobrou práci několika místním lidem, podpoří tradiční řemeslo, je šetrný k přírodě a v neposlední řadě se na koně budou jezdit dívat i turisté, pro které bude správa parku pořádat divácky atraktivní ukázky. „Předpokládám, že první akce, při které předvedeme zájemcům práci s našimi koňmi, bude ještě během tohoto léta,“ uzavírá Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.

 

Čtěte také:  Zimní Jezdecká liga klubů ČJF novinkou sezony 2018

 

Chladnokrevník Kůň do lesa Šumava
Předchozí: Nemoci koní – Schvácení kopyt aneb Připravte se na ZZVJ
Následující: V. den metropolitní sezóny: Velká jarní motivace, strhne se bouře?
x

Mohlo by vás zajímat

Agy ve stopách svého otce, sáhne také na titul Nejkrásnější kůň ČR?

Třetí divizi internetové ankety Nejkrásnější kůň ČR 2016 – C chladnokrevných plemena ovládl 1699 Agy. Tento netypicky zbarvený zástupce českomoravského belgika jakoby kráčel ve stopách svého otce 2881 Agar, který dokonce zvítězil v premiérovém ročníku ankety Nejkrásnější kůň ČR – 2010. Bělouš Agy získal s přehledem 289 hlasů. V těsném ...