Chci zde mít svou reklamu
Home > Zpravodajství > informujeme vás > V. Snitkovskij: „Musel jsem se stavit a říct Taxisu ahoj“

V. Snitkovskij: „Musel jsem se stavit a říct Taxisu ahoj“

Sedminásobný účastník nejtěžšího kontinentálního dostihu Velké pardubické, ruský žokej Vladislav Snitkovskij navštívil Pardubice. Vzpomněl na svá dvě vítězství ve Velké i na dobu, kdy dostihy aktivně prožíval. Dnes se věnuje drezuře.

Vladislav Snitkovskijg v PardubicíchVladislav Snitkovskijg v Pardubicích

 

Vladislav Snitkovskij se narodil v roce 1970. Ve svých čtyřiadvaceti letech poprvé vyhrál Velkou pardubickou. Podařilo se mu to 9. října 1994 v sedle tehdy osmiletého ryzáka Erudita, kterého trénoval František Holčák. O dva roky později, 13. října 1996, svůj triumf zopakoval. Tenkrát byl jeho partnerem osmiletý valach Cipísek trenéra Josefa Váni st.

Vracíte se rád do Pardubic?
Do Pardubic se vracím vždy, když je možnost. Pocity při mém návratu jsou úžasné – ten vzduch a lidi kolem, to je perfektní. Teď jsem byl v Německu, ale tam to není. Teď tudy projíždím cestou domů do Ruska, ale musel jsem se v Pardubicích stavit a říct Taxisu ahoj. Chodil jsem vždycky po závodišti a s Taxisem mluvil jako s živým člověkem.

A jak vzpomínáte na Velkou pardubickou?
Na Velkou pardubickou vzpomínám rád, je to krásný pocit zvítězit. Všechno to mám stále v hlavě, dodneška vzpomínám. Velká pardubická je Velká pardubická, to je velký závod s nejlepšími koňmi, je to nejtěžší dostih kontinentu – co víc říct?

Co dělá Vladislav Snitkovskij dnes?
Už nejezdím steeplechase, protože to v Rusku není. Jezdím drezuru. Takový trošku klidnější sport.

Čtěte také:  Divocí koně se zabydlují v Podyjí, dnes dorazili z Anglie

Plánujete, že příští rok přijedete na Velkou pardubickou…toužíte znovu prožít tu atmosféru? I když jako divák?
Radši bych ji jezdil (smích).

A to už nejde?
Proč by to nešlo. Musel bych ale začít znovu trénovat, závodit… ale proč bych to nedal. Pepa Váňa – byl jsem se na něj včera podívat – ten je v cajku a jezdí do dneška. Podíval se na mě a řekl, že klidně můžu znovu závodit. Váňovy koně jsem jezdil dvakrát nebo třikrát. Viděl jsem ale poslední Velkou pardubickou na internetu a je to úplně jiný dostih, je mnohem rychlejší. Není to žádná sranda. Dráha se mění, prší nebo neprší, musíš znát dokonale dráhu, musíš vědět jak skočit který skok, jak jít na Taxis… Člověk musí závodit, musí být v tom. Pak může jezdit Velkou pardubickou.

Vladislav Snitkovskij a CipísekVladislav Snitkovskij a Cipísek

 

Předchozí: Česká jezdecká federace udělí poprvé výroční ceny v Radiopaláci
Následující: Veterinární příručka – Nemocný kůň
x

Mohlo by vás zajímat

Když si srdce vybere samo: BACARDI a Martina Benešová

Když se Martina v sedle svého hnědáka s elegancí přenáší přes překážky, jednoho by napadlo, že se na parkuru snad narodila. Sympatická blondýnka, loňská vítězka TOP TEN karlovarské oblasti v kategorii seniorů, vypráví příběh o sobě a svém čtyřnohém kamarádovi: Parkuru se věnuji dvanáct let. Naše trenérka sice klade velký důraz na drezúru, ...