Chci zde mít svou reklamu
Home > Zpravodajství > informujeme vás > Velká voda odplavila vše – i dostihy

Velká voda odplavila vše – i dostihy

Hlavní česká dostihová dráha od svého založení v roce 1906 už přežila dvě světové války, rozsáhlý požár stájí, několik „menších“ povodní i další problémy, které často vyplývaly ze změn režimu v naší zemi. Události léta roku 2002 však překonaly všechny dosavadní pohromy a rozvodněné řeky Vltava a Berounka přinesly dílo zkázy, z něhož se pražský hipodrom vzpamatovával jen velmi těžko. Během povodně byla městská část Velká Chuchle v médiích jmenována především v souvislosti s měřením stoupajícího průtoku vody, dostihoví příznivci už ale tušili, že s jejich domácí mekkou bude zle. Stav po opadnutí vody odkryl naprosto zdevastovaný areál, jehož stupeň poničení překonal i ty nejchmurnější představy. Chod závodiště byl zcela zastaven. Všech 150 zde ustájených koní se naštěstí podařilo evakuovat a závodiště poprvé od konce první světové války zcela osiřelo. potopa14

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště

Celý prostor závodiště se změnil v jedno obrovské jezero, z kterého vykukovaly pouze špičky stožárů na vlajky. Během desítek minut, maximálně hodin, postupně mizely reklamní tabule, posléze bariéry, dále výsledková tabule a nakonec i klusácká dráha. Parkoviště bylo pod vodou celé, stáje u Lahoviček voda pohltila nad míru zděných částí, dřevěné stáje na jižním okraji závodiště s celkovou kapacitou až devadesáti ustajovacích boxů nápor vody nevydržely a byly definitivně zničeny. Úplně pod hladinou se nacházely malý i velký paddock, ze kterého byly vidět jen horní půle vzrostlých stromů. Dolní stáje byly zatopeny do tři čtvrtin vchodových dveří, budova SOUz (dnešní SŠDSaJ) zmizela pod hladinou až do výšky 1. patra. V sázkové hale tribuny voda dosahovala ke stropu přízemí (což původně nepředpokládaly ani ty nejpesimističtější odhady) – tzn. přes tři a půl metru od podlahy. Pod vodou byla i vrátnice hotelu, vážnice a další prostory. Voda se zastavila několik schodů pod restaurací v 1. patře. Silné proudy Vltavy a Berounky přinesly množství barelů a přepravek ze skladů Pražských pivovarů, naplaveny ale byly tuny různého materiálu a odpadu, a na protilehlou rovinu doputovalo dokonce několik chatek.

Historická povodeň, den podni:
 První povodňová vlna proběhla ve Velké Chuchli Vltavou o víkendu 10. a 11. srpna 2002, tato voda se na závodiště ještě nedostala.

Pondělí 12. srpna: Dopolední tréninky probíhají naprosto normálně, hlavním tématem k rozhovorům mezi stájemi jsou události z předchozího dostihového dne 11. srpna v Mostě. Během odpoledne už ale zprávy z televize a rozhlasu varují: na Prahu směřuje dvacetiletá voda. Správa závodiště poskytuje trenérům seznam autodopravců pro transport koní, někteří již prozíravě pomoci využívají a odvážejí své koně pryč ze závodiště do bezpečí. Jiní situaci věnují jen minimální pozornost a zůstávají. Večerní informace o nočním příchodu první velké vlny potvrzují nebezpečí.

Úterý 13. srpna: Krátce po půlnoci skutečně do prostoru závodiště dorazí záplavová vlna, nejprve kanály pod Strakonickou ulicí (u startu na 1800 metrů). Vnitřek dostihové dráhy se takřka bleskově zaplňuje vodou. Ti, kdož jsou navzdory nočnímu času svědky této události, nevěřícně sledují rychlost postupu vodní masy. Je jasné, že ze stájí u lahovického oblouku musejí všichni koně okamžitě pryč. Krátce po rozednění se v metrové hloubce brodí – po chodníku podél cílové roviny – zbylí koně trenérů, kteří zůstali vzadu nejdéle.

Čtěte také:  Jezdci z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska změřili své síly v Komenského sadech

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště

6.00 – o zatopení závodiště poprvé informují jeho oficiální internetové stránky a jsou připraveny podávat on-line zprávy i nadále. O dvě hodiny později se však voda začíná dostávat do elektrických rozvoden a je nutné vypnout proud. Koně jsou odváženi od dolních stájí pryč ze závodiště do náhradních lokalit, zaměstnanci závodiště se snaží zabezpečit přízemí tribuny, kam sílící proud každou minutou rozlévá přibývající vodní hladinu.

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště

9.00 – zaplavení závodiště v tuto chvíli dosahuje úrovně poslední záplavy z roku 1981, ale postup vody se nezastavuje, naopak roste. Staví se zátarasy kolem tribuny, avšak hladina stále stoupá a záhy už nelze projet ani Radotínskou ulicí k vlakové zastávce. Předpověď je upravována na padesátiletou vodu.

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště
12.00 – je zcela zaplaven dostihový ovál (i oblouk u internátu, který skryla hladina jako poslední). Už se nahlas hovoří o stoleté vodě, nikdo si ji ale neumí představit. Horní stáje (naštěstí již bez koní) pozvolna mizí z dohledu. Voda dosáhla vstupu do sázkové haly, z druhé strany se plíží k vrátnici hotelu na tribuně, její postup po asfaltce je sledovatelný pouhým okem. Velkou Chuchlí do nepoledního šera a stálého silného deště zní evakuační sirény a poplašené ržání odvážených koní.
15.00 – odjíždějí poslední koně a centrální české závodiště se poprvé od první světové války ocitá bez svých čtyřnohých obyvatel. Na tribunu už se nelze dostat suchou nohou, je zatopen i paddock (prostor vedle tribuny, kde se koně předvádějí divákům před dostihem), pod vodu klesají horní stáje. Vltavská kaskáda vypouští stále více vody. Stoupá i Berounka a právě ona za několik hodin dokoná dílo zkázy. Na závodiště se žene největší přírodní katastrofa v jeho sedmadevadesátileté historii.

Středa 14. srpna: Ranní rozbřesk odhaluje tristní pohled, realitu, jež je úchvatná a strašlivá zároveň. V jindy živém a pulsujícím, teď nezvykle opuštěném a tichém prostoru se tají dech a mrazí v zádech.
6.00 – voda v přízemí tribuny dosahuje až ke stropu, nejsou vidět ani monitory, na kterých jsou při dostizích zobrazovány kurzy. Čili vážnice, šatny jezdců a sázková hala jsou pod třímetrovým vodním zámkem. Závodiště je jedním obrovským jezerem, ze kterého kromě topolů vykukují pouze konečky vlajkových stožárů, špičky horních stájí, střechy dolních stájí a střecha seníku. Paddock úplně zmizel, budova SOUz je zatopena do prvního patra. Podobný obrázek nikdo nikdy na centrálním dostihovém závodišti v České republice neviděl. Letecké snímky ukazují místo klasického dostihového oválu a přilehlých budov jen velkou vodní plochu. Všude kolem nic než voda.
15.00 – odpoledne dochází ke kulminaci, záplava se zastavila před restaurací Start a železničním přejezdem (sto metrů za úplně zatopeným závodištěm). K večeru začíná voda pomalinku, zatím takřka neznatelně, klesat. Je jasné, že druhá polovina sezóny, která měla začít za deset dní, je utopií. Utopií utopenou jezerem, jehož hloubka místy dosahuje až sedmi metrů. Nikdo neví, co se odkryje, až voda opadne.

Čtěte také:  Vstupenky na Velkou pardubickou mizí před očima

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště

Čtvrtek 15. srpna: Pokles hladiny pozvolna pokračuje, terasou nad paddockem se lze do tribuny dostat suchou nohou. Jockey Club ČR se v nouzovém režimu stěhuje do náhradních prostor v Michli a horečně jedná, jak provizorně a kontinuálně zajistit dostihový provoz v ČR. Voda sice opadává, ale na hladině se nachází nespočitatelné množství naplavenin, sudy a přepravky z pivovarských skladů, živočišný i umělý odpad, na protilehlé rovině zakotvily dokonce chatky. Území, které opouští voda, začíná hlídat speciální jednotka Policie ČR. A není bez práce…
Pátek 16. srpna: Poprvé se dá dostat do přízemí tribuny, jež se změnilo v syrové katakomby. Žalostný pohled skýtá travnatá dostihová dráha, nyní plná kalu a odpadků. Dochází k prvotnímu obeznámení se s rozsahem škod, začínají úklidové práce, jsou adresovány první výzvy dobrovolníkům.
Sobota 17. srpna: Schází se první vyšší počet brigádníků k odklízení následků povodně, už jsou k dispozici i pracovní pomůcky a technika. V bahně pomáhají bez rozdílu lidé od koní i veřejnost.
Neděle 18. srpna: Ústup vody se zastavuje, protože jezero uvnitř dráhy nemá kudy odtékat. Na dostizích v Karlových Varech se dostihová veřejnost premiérově blíže seznamuje se situací ve Velké Chuchli, hovoří se o založení povodňového konta, jsou opakovány apely na dobrovolné pomocníky.
 

Týden od 19. do 25. srpna: V pondělí městské orgány povolávají bagr, a ten na dvou místech proráží koryto v klusácké dráze. První odhady celkových škod šplhají do desítek miliónů korun, přízemí tribuny je zničeno, příslušenství ve skladech není použitelné a jde na odpis. Proudy vody z hasičských hadic smývají nánosy bahna, nekonečný proces vyklízení rychle ubírá brigádníkům síly. Při vzpamatovávání se z povodně začíná závod s časem, bude třeba dát během podzimu vše do stavu, ve kterém následné zimní období nenapáchá další škody. V průběhu dalších dní vychází na denní světlo otřesná realita – dřevěné stavby a buňky u horních stájí jsou zcela zničeny a bude nutné je zlikvidovat, Některá z těchto stavení byla vodou dokonce posunuta ze své původní polohy až o desítky metrů. Zděné stavby jsou poškozeny hlavně uvnitř – vyvrácené dveře, vzedmutá podlaha, mokré zásoby krmiva a steliva, vše pod bahnem. Ač stojí, jsou pro svůj účel dočasně absolutně nepoužitelné. Buňky, které využívali zaměstnanci stájí, jsou převráceny a leží na úplně jiném místě závodiště.

Čtěte také:  Večerní vyjížďka se změnila v tragédii

Uvnitř tribuny pokračují vyklízecí a úklidové práce, protože však ubývá brigádníků i sil, už je jisté, že optimistické předpoklady o termínu prvních dostihů nemohou být naplněny. Také se ukazuje, že škody jsou podstatně větší a musí se ze zaplavených místností likvidovat téměř vše až na holé zdi. Na skládku se tak odváží například i dřevěné obložení stěn, dveře a pravděpodobně se bude muset likvidovat i vzduchotechnika. Jedním z velkých problémů bude obnovení přívodu elektrického proudu do celé budovy, neboť právě v přízemí byl hlavní rozvod energie, přičemž se musí vyčistit každý jistič, zásuvka i vypínač, kterých je v tomto prostoru nespočet. Je zapojován nouzový přívodní kabel, který napájí alespoň nejdůležitější počítače, vysoušeče a světla tak, aby bylo možné postupovat v rekonstrukci co nejrychleji dále.

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště

Pondělí 26. srpna: Jsou vyklizeny dolní stáje (od kterých před povodní odjížděli koně), z nejhoršího je vyčištěno přízemí tribuny. Pozornost a úsilí se nyní přesune ke stájím horním, jež byly mezitím zpřístupněny. V tribuně se připravuje zprovoznění kanceláří společnosti TMM a Jockey Clubu ČR, jenž se potřebuje do svých prostor vrátit co nejdříve, aby mohl opět plnit svou funkci řídícího orgánu dostihového sportu v České republice.

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště
Navzdory záplavě se s maximálním úsilím podařilo zajistit konání dostihového dne 25. srpna, kdy se původně pražský dostihový program přesunul do Mostu. Tam byly letos odběhnuty i významné dostihy Velká ceny Prahy a Velká cena českého turfu. Ve druhé polovině září se na mostecké dráze, kde mimo jiné nalezla dočasný domov i většina koní z Velké Chuchle, uskuteční také poslední klasický dostih roku St. Leger. Management Hipodromu Most se ke kritické situaci postavil velmi vstřícně a konstruktivně, čímž výrazně přispěl k zachování celistvosti dostihové sezóny 2002.

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště

Závodiště oficiálně děkuje všem, kteří se přímo podíleli na likvidaci škod, zapůjčili zařízení, či dokonce pomohli finančně. Vyzdvihuje výbornou spolupráci s firmou Zepris, s jejíž pomocí a těžkou technikou byly odstraněny tuny odpadu. Poděkování patří také Policii ČR a Armádě za perfektní ochranu proti rabování a Obecnímu úřadu MČ Velká Chuchle za skvělou spolupráci. Od září se na závodiště začali vracet první koně, ale likvidační práce pokračovaly celý podzim a zimu.
 

Bez komentáře. Foto: Archiv závodištěBez komentáře. Foto: Archiv závodiště
Po několikaměsíčním úsilí bude závodiště připraveno uspořádat první dostihový den na jaře roku 2003.

 

Více fotografií najdete v KLUBOVNĚ. >>ZDE<<

Předchozí: Rekordní přehlídka aneb Koně v akci – Něžná jízda
Následující: Velká pardubická rodinná pouť se blíží
x

Mohlo by vás zajímat

ČSP Velká cena Frenštátu pro Slováka Šulka

Český skokový pohár 2018 má za sebou předposlední závodní mítink. V kvalitně obsazené Eurobit Velké ceně Frenštátu se v neděli 16. září z vítězství radoval slovenský reprezentant Igor Šulek, který jako jediný v obou částech soutěže nechyboval. „Až do poslední chvíle jsem si nebyl jistý, zda to vyjde,“ popsal po ...