Chci zde mít svou reklamu
Home > Články > Zdraví > Seriál - Veterinární příručka > Veterinární příručka 10 – Nejčastější příznaky onemocnění koní: výtok, oči

Veterinární příručka 10 – Nejčastější příznaky onemocnění koní: výtok, oči

V minulých článcích jsme si řekli něco o základním vyšetření koně, jak a co sledovat, jaké změny může i neodborné oko na koni zpozorovat. V následujících článcích bych se ráda zaměřila už na jednotlivé příznaky onemocnění, se kterými se u koní nejčastěji setkáme. Pro lepší přehlednost začnu u hlavy a budu pokračovat dále.

Nikdy nezapomeňte na to, že tělo je nesmírně složitý a navzájem důkladně propojený systém, kde vše souvisí se vším. Příznak na jednom konci těla může mít příčinu úplně někde jinde. Jeden problém může vyvolat jiný, především tehdy, když se správná léčba nezačne včas. V nejkrajnějším případě se pak může stát, že se „sesype“ celý organismus. Nikdy není ostudou volat veterináře i kvůli „hloupostem“ – i to je jednou z cest, jak začínající „koníčkář“ získává své cenné zkušenosti. Pokud zjistíme, že „není v pořádku“ něco na hlavě, příčina může být v onemocnění některé části hlavy nebo jejího blízkého okolí, ale i ve vzdálenější části těla (například kdekoli v dýchacím ústrojí).

Mezi nejčastější příznaky, projevující se na hlavě, patří:

  • výtok z nosu,
  • kašel,
  • bolest v dutině ústní a s tím spojené problémy,
  • problémy s očima,
  • házení hlavou (head shaking),
  • chrčení a jiné neobvyklé zvuky,
  • ztížené dýchání.

1. Výtok z nosu

Výtok z nosu je příznak poměrně častý. Při posuzování výtoku z nosu hodnotíme, jaký má výtok charakter:

  • vodnatý (serózní),
  • hlenovitý (mucinózní),
  • hnisavý,
  • krvavý,
  • obsahující kousky potravy či tkáně,

jak je silný:

  • pouhé špinění nosních otvorů,
  • odkapávání,
  • tenký pramínek,
  • silný pramen,

zda je jednostranný nebo oboustranný,
zda je kontinuální (nepřetržitý) nebo se objevuje jen někdy (při práci, při sklonění hlavy, při žvýkání, při polykání apod.),
zda zapáchá a jak.

Obr. 1: Hlenovitý výtok nosu jako známka podráždění nosní sliznice.Obr. 1: Hlenovitý výtok nosu jako známka podráždění nosní sliznice.

Obecně platí, že čím je výtok vodnatější a je ho méně, je méně závažný. Vytéká-li z nosu v hojném množství hnis, krev, krmivo nebo jiné kousky tkání, bude se pravděpodobně jednat a vážný stav. 

Nyní uvedu nejčastější příčiny výtoku z nosu:

Kondenzace vodních par se projevuje „zvlhčením nozder“ nebo nahromaděním kapiček vody či vodnatého sekretu. Často ji u koní uvidíme při přechodu z teplejšího prostředí do chladnějšího.

Podráždění sliznice nosní dutiny jakékoli příčiny (dráždivé plyny, prach, slabá infekce – především virová aj.) se projeví slabým vodnatým až hlenovitým výtokem (obr. 1), který je obvykle kontinuální a oboustranný. Koně většinou nevykazují žádné jiné příznaky onemocnění.

Zánět sliznice nosní (rhinitis) nebo hrtanu (laryngitis) se mimo jiné projevuje i serózním nebo seromucinózním oboustranným výtokem, který může být silnější než při „pouhém“ podráždění sliznice. Původci těchto zánětů jsou obvykle viry, které se mohou dostat i hlouběji do dýchacích cest nebo se už dále nešíří. Obvykle bude postiženo více koni ve stáji, podle jejich vzájemného kontaktu a obranyschopnosti jednotlivých zvířat se taková nákaza může po stáji rozšířit různě rychle, některé koně postihnout nemusí.

Obr. 2: Kontinuální hnisavý výtok z nosu.Obr. 2: Kontinuální hnisavý výtok z nosu.

Pokud se seromucinózní výtok začne měnit v hnisavý, pak se bude jednat o pokročilejší stupeň zánětu těchto orgánů, kde už došlo i k infekci bakteriemi (obr. 2). Tato situace už bude rozhodně závažnější. U koně můžeme, ale i nemusíme zjistit jiné příznaky onemocnění (zvětšené mízní uzliny, kašel, zvýšenou dechovou frekvenci, zvýšenou teplotu, nechutenství apod.). Zvláštním případem je například hříběcí, kdy z nosu postiženého koně vytéká hustý hnis. Dochází zároveň k horečce a zduření mízních uzlin na hlavě. 

Záněty v průdušnici a dolních cestách dýchacích (infekční záněty dýchacích cest, COPD apod.) se také budou projevovat seromucinózním až hnisavým výtokem z nosu. Ten však bude pravděpodobně spojen s kašlem, ztíženým dýcháním, zvýšenou dechovou frekvencí, sníženou výkonností, při infekcích i s horečkou. Hlen či hnis pak obvykle nevytéká, ale bývá vykašlaný ven.

Obr. 3: Kořeny horních stoliček zasahují do čelistní dutiny (červená šipka).Obr. 3: Kořeny horních stoliček zasahují do čelistní dutiny (červená šipka).

Hnisavý zánět vedlejších nosních dutin je velice často provázen hnisavým výtokem z nosu, a to z té nozdry, na které straně je postižená vedlejší nosní dutiny. Příčinou tohoto onemocnění jsou u dospělých koní ve vážné většině zanícené či (v pozdějším stádiu) hnijící kořeny stoliček na horní čelisti. Potom je výtok z nosu hnilobně zapáchající, koni takto páchne i z tlamy. Kořeny horních stoliček totiž zasahují do dutiny horní čelisti a jejich zánět vyvolává zánět v celé této dutině, s následným nahromaděním hnisu a jeho vytékáním do dutiny nosní (obr. 3). V takovém případě se výtok zvýrazní při sklonění hlavy. Problémy se stoličkami se mohou projevit i zduřením příslušných mízních uzlin či zhoršeným příjmem potravy. 

Hnisavý zánět vzdušného vaku se projevuje výtokem podobným. Tento výtok je však obvykle oboustranný a zvýrazňuje se při polykání či zatlačení na vzdušný vak.

Co dělat?
Pokud je výtok vazký, zakalený či jinak změněný, ihned změříme dechovou a tepovou frekvenci a teplotu, hledáme jiné příznaky onemocnění (nechutenství, kašel, apatii, zduření v oblasti vzdušných vaků apod.). Pokud jsou tyto hodnoty v pořádku, koně necháme v klidu (venkovní box nebo menší výběh, bezprašné prostředí) a prohlídneme ho opět další den. Pokud jsou však zvýšené, zavoláme veterináře.

Pokud z nosu vytéká krmivo či krev, celá situace může být velice vážná.

Rozštěp patra je onemocněním velmi mladých hříbat, protože se jedná o vrozenou vadu. Projevuje se výtokem mléka z nosu, především při pití.

Ucpání jícnu je velice nebezpečné onemocnění. Koně – například na rozdíl od psů, ale i od krav – nepolykají celé předměty nebo příliš velká sousta potravy, takže u nich nehrozí, že by se jim ucpal jícen jablkem nebo patkou z chleba. Nebezpečné je však pro ně bobtnající krmivo – především sušené řepné řízky. Koně je přijímají s chutí. Než toto krmivo projde do žaludku, stačí v jícnu nabobtnat a uzavře místo před vstupem do žaludku, které je nejužší. Kůň často žere dále a postupně se mu ucpává celý jícen. Protože nemůže polykat ani sliny, dostanou se mu tyto (i s kousky potravy) nosohltanem do dutiny nosní a z ní vytékají ven. Tento stav je velmi nebezpečný, protože kůň může potravu vdechnout, následkem čehož se vyvine těžký zápal plic, který často končí smrtí. Dalším velmi tragickým následkem je odumření části jícnu, které obvykle již také nelze zachránit.

Co dělat?
Nejlepším řešením je namáčet sušené řepné řízky (a jiné bobtnavé krmivo) dostatečně dlouho před zkrmením (12 hodin). Pokud již k ucpání jícnu došlo, je nutné ihned zavolat veterináře. Koně mezitím vyvážeme s hlavou dole, abychom omezili nebezpečí vdechnutí potravy či slin.

Nesmírně závažné může být krvácení z nosu (obr. 4). I u něho posuzujeme jeho sílu, kontinuálnost a to, zda je jednostranné či oboustranné. Zde je několik nejčastějších příčin:

Obr. 4: Masivní krvácení z nosu.Obr. 4: Masivní krvácení z nosu.

Krvácení z nosního průchodu je jednostranné. Příčinou může být poranění v nosní dutině (větvička, upadnutí, ale i nosojícnová sonda či endoskop při vyšetřování koně), záněty či infekce nosního průchodu, které narušily některou z cév, různé polypy či nádory. 

Poranění či jiná poškození cév v oblasti měkkého patra a hltanu se projevuje krvácením oboustranným. Krev je zde většinou tmavší a nezpěněná.

Obr. 5: Endoskopický pohled do průdušnice ukazuje různě intenzivní krvácení z plic.Obr. 5: Endoskopický pohled do průdušnice ukazuje různě intenzivní krvácení z plic.

Krvácení z hrtanu, průdušnice či plic (obr. 5) – bývá světlejší, krev je často zpěněná a vytéká z obou nozder. Příčinou mohou být různé těžší či dlouhodobější záněty, dále různé abscesy v plicích, nádory, plísňové infekce. Poměrně známé je onemocnění EIPH (zátěží vyvolané krvácení z plic), a to především u dostihových koní po velmi náročném výkonu (do 1 hodiny). U tohoto onemocnění však nemusíme krev v nozdrách vůbec zpozorovat, může vytékat „jen“ narůžovělý serózní výtok. Kůň pak mívá spíše dechové problémy a kašle. 

Mykóza (plísňová infekce) vzdušného vaku je velice nebezpečné onemocnění. Plísně, které infikovaly vzdušný vak, totiž prorůstají jeho stěnou a mohou narušit cévy, které se tam nacházejí. Krev pak vytéká ze vzdušného vaku do nosohltanu, na měkké patro a nosní dutinou ven. Toto onemocnění je nesmírně nebezpečné, protože hned vedle vzdušného vaku vede krkavice, což je velká tepna zásobující krví celou hlavu. Pokud plíseň naruší i její stěnu, kůň může během relativně krátké doby vykrvácet.

Co dělat?
Koně postavíme na klidné místo (box). Pokud je krvácení slabé, můžeme omýt nozdry a sledovat, zda se krvácení neuklidní. Můžeme se podívat, jestli není v dostupné části nosu viditelné poranění. Na nos koně můžeme dávat chladivé obklady. Pokud je však krvácení silné nebo se neuklidní ani po delší době, je rozhodně potřeba zavolat veterináře. Bylo by nejlepší, kdyby měl veterinář s sebou endoskop a mohl se tak pokusit o vypátrání místa, odkud krev teče. Bez toho se pak těžko volí správná léčba.

2. Problémy s očima

Existuje celý lékařský obor, zabývající se nemocemi očí. Opravdu problémů s očima může být mnoho a vydalo by to na celou knihu. Já se zde zmíním jen o těch nejčastějších příznacích a příčinách, se kterými se běžně u koní setkáváme. Každá změna na oku obvykle bývá spojená se zhoršením zraku nebo jeho ztrátou, což – kromě jiného – výrazně snižuje hodnotu celého koně.

O poranění víček si řekneme zvlášť v kapitolce o ranách. Nikdy však nesmíme zapomínat, že víčka jsou nesmírně důležitou ochranou oka a jakékoli odchylky v jejich stavbě mohou vést i poškození očního bulbu.

Obr. 6: Vyhřezlé třetí víčko při tetanu.Obr. 6: Vyhřezlé třetí víčko při tetanu.

Ze všeho nejčastěji se setkáváme s příznaky zánětu spojivek. Jsou to: 

  • výtok z oka (očí), který může být opět podle stupně postižení serózní až hnisavý,
  • světloplachost, tedy přivírání víček na světle,
  • otok víček, který se musí, ale i nemusí objevit,
  • bolestivost postiženého oka, což kůň mimo jiné projevuje neochotou nechat si na oko sáhnout nebo naopak si ho otírá, například o přední nohu,
  • zčervenání spojivky (sliznice oka), dokonce i její zduření.

Zánět spojivek může mít opravdu hodně příčin, proto není nikdy „banální“:

  • fyzikálně-chemické příčiny: poranění spojivky, podráždění spojivek cizími tělesy (pilina, kousek slámy, osina, zrnko písku), prachem, kouřem, plyny (především čpavkem nebo oxidem siřičitým), ale i silným slunečním světlem (hlavně pak ultrafialovým zářením), nízkou či vysokou teplotou, různými chemikáliemi (dezinfekční prostředky !!!), ale i špatně rostoucími řasami nebo špatně zahojenými ránami na víčkách
  • alergie: na různé pyly nebo jiné alergeny
  • infekce: různé baktérie, viry, plísně, kvasinky nebo dokonce parazité
  • přestup zánětů z vnitřních částí oka nebo z okolí oka: zánět rohovky, duhovky, měsíční slepota, ale i záněty vedlejších nosních dutin, kořený stoliček nebo orbity
  • průvodní příznak celkových nemocí: hříběcí, petechiální horečka, chřipka koní, herpesviróza, virová arteriida apod.

Nejlepší je ihned zavolat veterináře a koně nechat v klidu.

Co dělat?
Výše popsané příznaky zánětu spojivek bývají akutní, tedy nastupuje velmi rychle. Často mohou mít bouřlivý průběh. Obvykle je oko natolik bolestivé, že si kůň na něj nenechá sáhnout. V každém případě je nutné převést koně do tmavého, klidného boxu, a zabránit mu v otírání oka. Pokud se kůň nechá vyšetřit, můžete mu oko prohlédnout, zda se v něm nenachází nějaké cizí těleso. To lze s trochou šikovnosti s pomocí kapesníku vyjmout. Pokud se kůň brání, raději zanecháme všech pokusů a vyčkáme veterináře. Znečištěné oko můžeme opatrně propláchnout Ophtalem nebo borovou vodou, nevyplachujeme ho však pitnou vodou ani žádným dezinfekčním prostředkem. Rozhodně do oka nic bez pokynu veterináře nekapeme nebo nedáváme mastičky. Každý nevhodný „lék“ může celou situace jen zhoršit.

Obr. 7: Serózní výtok z oka a zákal rohovky.Obr. 7: Serózní výtok z oka a zákal rohovky.

Dalšími příznaky různých onemocnění, které lze sledovat na oku, jsou například: 

  • výhřez třetího víčka – při tetanu (obr. 6), atrofii (zmenšení) očního bulbu nebo flegmóně v orbitě (očním důlku)
  • zornice nereaguje na světlo – tedy posvítíme-li do oka, nestáhne se, ve tmě se neroztáhne – může být příznakem oslepnutí oka, obrny příslušných hlavových nervů nebo srůstů duhovky s přední stěnou čočky
  • zákal – ať už rohovky (obr. 7), čočky (obr. 8) nebo jiných průhledných struktur oka (obr. 9) bývá příznakem probíhajících nebo proběhlých zánětů vnitřních struktur či různých jiných traumatických, dědičných nebo degeneračních onemocnění.

I při těchto příznacích rozhodně nebudeme váhat a informujeme veterináře.

Obr. 8: Zákal čočky s tmavými skvrnami v zornici, které bývají následkem potrhaných srůstů duhovky s čočkou. Červená šipka ukazuje na duhovková granula.Obr. 8: Zákal čočky s tmavými skvrnami v zornici, které bývají následkem potrhaných srůstů duhovky s čočkou. Červená šipka ukazuje na duhovková granula.

Na druhé straně je potřeba rozlišit od chorobných změn takzvané „anomálie“ oka, což jsou úkazy, které se na oku koně mohou vyskytnout, ale neznamenají žádné onemocnění nebo poruchu. Patří sem například „rybí“ oko, kde je duhovka bez pigmentu a proto je světle modrá až šedobílá. Na druhé straně může být duhovka velmi tmavá nebo skvrnitě tmavá, protože je v ní obsažen nadbytek pigmentu. 

Obr. 9: Zákal v přední oční komoře.Obr. 9: Zákal v přední oční komoře.

Pokud se podíváte do oka zdravého koně, v horní části jeho zornice se může zdát, že je okraj duhovky nerovný s duhovka jakoby zasahuje do zornice. Jedná se o duhovková granula, která mají úlohu jakéhosi kšiltu – chrání zornici a tedy i vnitřní struktury oka před nadměrným slunečním světlem. Tato granula si nesmíme splést se stopami po roztrhaných srůstech duhovky s přední plochou čočky. 

Předchozí: Zasoutěžte si s HYJÉ! Hipostezkový kvíz aneb kudy tudy po hipostezkách.
Následující: Klusáci mimořádně v neděli…
x

Mohlo by vás zajímat

Když si srdce vybere samo: BACARDI a Martina Benešová

Když se Martina v sedle svého hnědáka s elegancí přenáší přes překážky, jednoho by napadlo, že se na parkuru snad narodila. Sympatická blondýnka, loňská vítězka TOP TEN karlovarské oblasti v kategorii seniorů, vypráví příběh o sobě a svém čtyřnohém kamarádovi: Parkuru se věnuji dvanáct let. Naše trenérka sice klade velký důraz na drezúru, ...