Chci zde mít svou reklamu
Home > Články > Zdraví > Seriál - Veterinární příručka > Veterinární příručka 13 – Nejčastější příznaky onemocnění koní: ztížené dýchání

Veterinární příručka 13 – Nejčastější příznaky onemocnění koní: ztížené dýchání

Už v kapitole o vyšetření dechu koně jsem se zmínila o tom, že lze také posoudit kvalitu dýchání, tedy přítomnost či nepřítomnost ztíženého dýchání a jeho charakter.

6. Ztížené dýchání = dyspnoe

Dyspnoe znamená ztížené dýchání, často se tomuto jevu říká dušnost, přestože dnes si mnozí pod pojmem dušnost představí už konkrétní onemocnění, známé mezi veterináři jeho COPD, tedy chronické obstruktivní onemocnění plic.

Dyspnoe můžeme rozdělit podle toho, ve které fázi dýchacího cyklu se vyskytuje, na inspirační (při nádechu), exspirační (při výdechu) nebo smíšenou. Zde potom ještě příznaky rozdělujeme na mírné, středně těžké a těžké (obr. 1).

1. Inspirační dušnost

  • mírný stupeň se projeví prodlouženou dobou vdechu (takže délka vdechu = délce výdechu), kdežto u zdravého koně je v klidu výdech delší než nádech; dále se může projevit prohloubeným dýcháním a mírným zvýšením dechové frekvence
  • středně těžká dyspnoe se pozná podle vpadávání mezižeberních prostor, otevíráním nozder při nádechu, a to i v klidu
  • těžká dyspnoe se projevuje velkým úsilím koně při nádechu – třese se po celém těle, stojí odplecený (hrudní končetiny široko od sebe) s nataženou hlavou a krkem, lapá po dechu, má snahu dýchat ústy, při nádechu se mu vtahuje řiť, sliznice jsou cyanotické (nedostatečné okysličení krve)

Obr. 1: Příznaky dyspnoe. a – prodloužený nádech nebo výdech; b – rozšiřování nozder při nádechu; c – zvýraznění mezižeberních prostor při dýchání; d – odplecení; f – „dýchání řití“; g – dýchavičná stružka; i – výrazné dýchání břichem.Obr. 1: Příznaky dyspnoe. a – prodloužený nádech nebo výdech; b – rozšiřování nozder při nádechu; c – zvýraznění mezižeberních prostor při dýchání; d – odplecení; f – „dýchání řití“; g – dýchavičná stružka; i – výrazné dýchání břichem.

2. Exspirační dušnost 

  • mírný stupeň se projeví prodloužením výdechu, výdech může mít dvě fáze, kůň si trochu pomáhá břišními svaly
  • střední stupeň se projeví očividným zapojením břišního lisu (břišních svalů) do výdechu, objevuje se dýchavičná stružka (prohlubeň za posledním žebrem)
  • těžká exspirační dyspnoe je charakteristická pumpováním břicha při výdechu, kůň z plic vytlačuje vzduch „celým tělem“, vtahuje se mu řiť

3. Smíšená dušnost

  • kombinují se příznaky inspirační i exspirační dušnosti

Obr. 2: Nahromadění hlenohnisavého výpotku v průdušnici. Tento stav může být následkem COPD nebo jiného zánětlivého, či infekčního procesu v dýchacích cestách. Příznaky mohou být vlhký kašel, pokud je výpotek nehromaděn v malých průdušinkách, kůň bude trpět dyspnoí.Obr. 2: Nahromadění hlenohnisavého výpotku v průdušnici. Tento stav může být následkem COPD nebo jiného zánětlivého, či infekčního procesu v dýchacích cestách. Příznaky mohou být vlhký kašel, pokud je výpotek nehromaděn v malých průdušinkách, kůň bude trpět dyspnoí.

Inspirační dušností trpí koně, kteří mají z nějakého důvodu zúžené dýchací cesty, takže jejich nádech je namáhavý. Dosti často ale snížená průchodnost zhorší i vychování vzduchu, takže se v takových případech setkáme s dyspnoí smíšenou. Patří sem 

  • veškeré příčiny nosního i laryngeální stridoru;
  • záněty dýchacích cest jakéhokoli původu (podráždění, infekce viry, baktériemi, plísněmi, alergie, akutní i chronické). Při nich se v dýchacích cestách hromadí hlen, dochází k otoku sliznice dýchacích cest, průdušky a průdušinky se reflexně stahují (bronchokonstrikce) (viz obr. 2, 3);
  • velice nebezpečná alergie podobná lidskému astmatu, kde dochází k prudkému zúžení bronchiolů (bronchokonstrikce), např. při „záchvatu“ při známém COPD, reakce na včelí štípnutí apod.;
  • nesmíme zapomenout ani na plicní červivost (Dictyocaulus arnfieldi), přestože jsou tyto případy u nás vzácné;
  • některé otravy (např. organofosfáty);
  • různé alergie a stavy, kdy dochází k otokům v oblasti hlavy („hroší hlava“), hltanu, hrtanu a krku, protože oteklá tkáň tlačí na dýchací cesty a zužuje je; podobně mohou působit různé nádory okolních tkání.

Obr. 3: Schéma bronchu (průdušky) na průřezu. Je zde jasně vidět, jak se mění průsvit při bronchokonstrikci (např. alergická reakce), při nahromadění sekretu a edematizaci (otoku) sliznice (např. při zánětu) a při kombinaci obou stavů (k čemuž může dojít při akutním „záchvatu“ COPD). Postižený kůň pak trpí výraznou dyspnoí, která může vypadat jako skutečné dušení. a – normální bronchus, b – bronchokonstrikce, c – edém sliznice a nahromadění výpotku, d – edém, výpotek a bronchokostrikce.Obr. 3: Schéma bronchu (průdušky) na průřezu. Je zde jasně vidět, jak se mění průsvit při bronchokonstrikci (např. alergická reakce), při nahromadění sekretu a edematizaci (otoku) sliznice (např. při zánětu) a při kombinaci obou stavů (k čemuž může dojít při akutním „záchvatu“ COPD). Postižený kůň pak trpí výraznou dyspnoí, která může vypadat jako skutečné dušení. a – normální bronchus, b – bronchokonstrikce, c – edém sliznice a nahromadění výpotku, d – edém, výpotek a bronchokostrikce.

Některé příčiny lze vyléčit úplně, jiné lze zmírnit, v určitých případech však zvířeti již nemůžeme pomoct. Důležité je proto co nejrychlejší vyšetření veterinářem a zahájení včasné a správné léčby. 

Exspirační dušnost samotná je projevem nedostatečné elasticity plicní tkáně. Setkáváme se s ní například u zvířat

  • postižených chronickou formou COPD či jiného, obvykle chronického, onemocnění plic;
  • starších, kdy již plíce nejsou dostatečně elastické;
  • která prodělala onemocnění dýchacích cest a nedostatečně se z něho vyléčila.

S takovým stavem již nelze často nic dělat, protože plicní tkáň bývá nevratně změněná. Vhodně stanovenou léčbou a neúnavnou péčí však obvykle můžeme zabránit zhoršování problému a koně „udržovat“ v přijatelném stavu. I to však s konečnou platností řekne až veterinář.

Obr. 4: Obranné mechanismy dýchacího aparátu. Na podráždění specifických receptorů na sliznici různých částí dýchacího traktu reaguje kůň různými obrannými reflexy, díky kterým se zbaví předmětu nebo chemikálie, která trakt podráždila a/nebo zabrání jejímu vniknutí až do plic. 1 – nosní dutina: frkání a kýchání; 2 – nosohltan: kýchání; 3 – hrtan: kašel; 4 – průdušnice a průdušky: kašel a bronchokostrikce; 5 – drobné průdušinky: bronchokonstrikce.Obr. 4: Obranné mechanismy dýchacího aparátu. Na podráždění specifických receptorů na sliznici různých částí dýchacího traktu reaguje kůň různými obrannými reflexy, díky kterým se zbaví předmětu nebo chemikálie, která trakt podráždila a/nebo zabrání jejímu vniknutí až do plic. 1 – nosní dutina: frkání a kýchání; 2 – nosohltan: kýchání; 3 – hrtan: kašel; 4 – průdušnice a průdušky: kašel a bronchokostrikce; 5 – drobné průdušinky: bronchokonstrikce.

S dyspnoí se však můžeme setkat i při fyziologických stavech nebo stavech, kdy není postižen právě dýchací aparát: 

  • fyzická námaha, pobyt nebo pohyb ve vysokých nadmořských výškách, nekvalitní vzduch
  • psychické rozrušení
  • vysoká teplota prostředí nebo horečka či přehřátí organismu
  • chudokrevnost (anémie), chronické poruchy srdce a cév, srdeční vady
  • bolest (kdekoli na těle, především pak v oblasti hrudníku).

Proto je i při zřejmé dyspnoi nutné provést kompletní vyšetření koně a jeho životních podmínek.

Obr. 5: Koně při velké fyzické námaze potřebují k pracujícím svalům rychle dodat hodně vzduchu, takže zrychlují a prohlubují dýchání, jak se dá. Proto široce rozevírají nozdry a těsně po ukončení zátěže splácejí kyslíkový dluh i tím, že pumpují břichem.Obr. 5: Koně při velké fyzické námaze potřebují k pracujícím svalům rychle dodat hodně vzduchu, takže zrychlují a prohlubují dýchání, jak se dá. Proto široce rozevírají nozdry a těsně po ukončení zátěže splácejí kyslíkový dluh i tím, že pumpují břichem.

 

Co dělat?
Při akutním záchvatu dechové tísně či dušnosti je třeba ihned volat veterináře a informovat ho o naléhavosti situace. Při těžkém záchvatu představuje každá vteřina velké riziko a často se bojuje o život koně. Je-li dyspnoe méně dramatická, je také nutné volat veterináře, protože nikdy nemůžete vědět, zda se stav náhle nezhorší nebo nezanechá nenapravitelné škody na dýchacím traktu koně.
V každém případě, je-li to možné, zajistěte koni dostatek čerstvého vzduchu (dejte ho ven) a držte ho v naprostém klidu, stínu a chladnu. Jakákoli fyzická či psychická námaha zatěžuje ještě více jeho dýchací systém a celou situaci může zhoršit.
Pokud se jedná o chronický stav („dušnost“ čili COPD nebo chronickou infekci dýchacího traktu), je třeba konzultovat veterináře a domluvit se s ním na řádném vyšetření. Čím přesněji zjistí diagnózu a rozsah poškození dýchacího aparátu, tím lépe může určit léčbu nebo aspoň „udržovací“ péči a zatížení koně. Jedině tak předejdeme zhoršování onemocnění a ulehčíme koni jeho život.

 

Předchozí: Dostihový den ve fotogalerii H. Jampílkové
Následující: Českomoravská cena: mládí a nové tváře vpřed!
x

Mohlo by vás zajímat

Hasiči zachránili koně, který uvízl v rozbahněné části Berounky

V neděli 19. srpna 2018 zasahovala jednotka pražských hasičů z radotínské stanice v pražských Lipencích u řeky Berounky. V 15:14 hodin tam zapadl kůň do rozbahněného břehu až po krk. Hasiči provedli částečné uvolnění bahna kolem jeho těla a pomocí lan koně z bahna vytáhli. Záchranná síť pro vyproštění koně ...