Chci zde mít svou reklamu
Home > Články > Zdraví > Seriál - Veterinární příručka > Veterinární příručka 7 – Příjem potravy a vyšetření střev

Veterinární příručka 7 – Příjem potravy a vyšetření střev

Příjem potravy a vody může sám o sobě vypovědět hodně o zdravotním stavu koně. Bohužel vlastní průběh zažívání obyčejný smrtelník příliš sledovat nemůže, ale aspoň orientačně lze zjistit, zda trávicí trakt pracuje tak, jak by měl. Zdraví dutiny ústní a střev je pro celkové zdraví koně velmi důležité.

Než začnete vyšetřovat trávicí trakt, je dobré si celkově vyhodnotit výsledek jeho činnosti: výživný stav koně. Ten nám totiž už na první pohled řekne, zda je poměr získání živin a jejich využívání vyrovnaný nebo ne. Zda současná fyzická a psychická činnost neklade větší nároky na příjem živin, než kolik mu je schopno dodat současné krmení, zda kůň nemá trávicí problémy nebo zda není příjem krmiva zbytečně velký.

Výživný stav

Správná činnost zažívacího ústrojí podmiňuje dobrý výživný stav koně, podmiňuje i jeho kondici a s ní související výkonnost. Výživným (a kondičním) stavem rozumíme především vyvinutí svalstva a množství podkožního tuku. Zde máme několik příkladů:

  1. Kůň v chovné kondici má více podkožního tuku a často ochablé svaly.
  2. V závodní kondici má kůň obecně méně podkožního tuku a více funkčního svalstva.
  3. Obezita se vyznačuje nadbytkem tuku (obr. 1) a vyvolává přetížení pohybového systému, v těžších případech může vést i k oběhové nedostatečnosti.
  4. Špatný výživný stav se vyznačuje ubýváním jak podkožního tuku, tak i vlastního svalstva. Může nastat buď rychle během akutních, horečnatých a infekčních chorob nebo pozvolna při chronických onemocněních.

Obr. 1: Výživný stav 7-8.Obr. 1: Výživný stav 7-8.

 


Pro přesnější stanovení výživného stavu koně uvádím následující tabulku:
 

Výživný stav Popis
1 Extrémně hubený Kůň je vychrtlý. Páteř, žebra, kyčelní kosti a kořen ocasu jsou silně vystouplé. Krk je tenký a lopatky, kohoutek a krční obratle jsou snadno rozpoznatelné. Jsou zřetelné a dobře hmatné jednotlivé obratle. Při pohmatu nelze zjistit žádný tuk.
2 Velmi hubený Páteř je vystouplá, žebra, kořen ocasu a pánevní kosti jsou výrazné. Zřetelný je i krk, kohoutek a lopatky. Jsou snadno viditelné i hmatatelné jednotlivé obratle.
3 Hubený Páteř je vystouplá, v jejím středu však lze vycítit slabý tukový polštář. Také žebra jsou trochu pokrytá tukem. Kořen ocasu je zřetelný, jednotlivé obratle už však neodlišíme. Trnové výběžky už neuvidíme, ale kohoutek, lopatky a šíje ještě vyčnívají
4 Mírně hubený Podél páteře je hřbet ještě propadlý. Je vidět profil žeber. Okolo kořene ocasu nahmatáme tuk. Trnové výběžky nejsou zřetelné. Kohoutek, lopatky a šíje už tolik nevystupují.
5 Střední Hřbet je rovný. Žebra jsou hmatná, ale na pohled nezřetelná. Tuk okolo kořene ocasu je houbovitý. Kohoutek je zakulacený a lopatky a šíje nevyčnívají.
6 Středně dobrý Hřbet okolo páteře je mírně nad její úrovní. Tuk okolo kořene ocasu je měkký, tuk nad žebry houbovitý. Malá depozita tuku jsou i podél kohoutku, za lopatkami a na krku.
7 Dobrý Hřbet vystupuje nad páteř. Můžeme vidět žebra, ale mezi nimi je už uložený tuk. Tuk okolo kořene ocasu je měkký. Na krku, za lopatkami a podél kohoutku je patrný tukový polštář.
8 Tučný Hřbet výrazně převyšuje páteř. Mezi žebry je hodně tuku, proto je lze vyhmatat jen s obtížemi. Tukový polštář vyplňuje oblast okolo kohoutku a kořene ocasu. Zde je tuk měkký. Prostor za lopatkami je vyplněný, tuk je uložený podél vnitřních stran hýždí.
9 Extrémně tučný Hřbet vystupuje nad páteř velice výrazně. Žebra jsou pokryta vrstvou tuku, tukový polštář je také okolo kořene ocasu, kohoutku, na krku, lopatkách a vnitřní straně hýždí a stehen, může úplně vyplňovat slabiny.

Podívejme se ještě, v jakém výživném stavu bývají nebo by měli být koně pro různé pracovní využití:

Kategorie koní Výživný stav
  • vytrvalostní koně
  • rekreační koně
  • polo-pony
  • pracovně využívaní koně
4-5
  • plemeníci mimo připouštěcí sezónu
  • teplokrevní dostihoví koně
4-6
  • honební koně
  • parkuroví koně
  • plemeníci v připouštěcí sezóně
  • plnokrevní dostihoví koně
5-7
  • drezurní koně
  • westernoví koně
  • koně do vozatajských soutěží
6-8
  • poníci na jarní pastvině
  • březí klisny
7-8

Chuť k přijímání potravy a vody (= apetit)

Samozřejmě žádný kůň nebude přijímat jakoukoli potravu po celý rok stejně ochotně. Jeho apetit se může měnit podle

  • chutnosti krmiva,
  • kvality krmiva,
  • intenzity tělesné zátěže (snížení po větší námaze),
  • počasí i klimatu stáje,
  • psychického rozpoložení apod.

Chuť k přijímání krmiva však bývá ovlivněná i abnormálním stavem organismu. Někdy je změna apetitu prvním příznakem, který nám říká, že s koněm není něco v pořádku.

  1. Nechutenství se projevuje pomalým a vybíravým přijímáním krmiva, kůň si může krmiva nevšímat nebo ho odmítat: příčinou může být celkové onemocnění (horečka, přetrénování atd.) nebo onemocnění trávicího aparátu (bolest v dutině ústní, při polykání, koliky atd.).
  2. Nepřirozená chuť se projevuje požíráním neobvyklých materiálů či předmětů a značí většinou kvalitativní nedostatky ve výživě. Kůň může okusovat omítku a požírat hlínu (nedostatek vápníku, minerálů, překyselení žaludku apod.), požírat výkaly (např. nedostatek vitamínů K a B) atd.

Dospělý velký kůň vypije za den obvykle 20 – 30 l vody.

  1. Zvýšená žíznivost je známkou velkých ztrát vody pocením či průjmem, nadbytku soli v krmné dávce, horečky a dehydratace.
  2. Snížený příjem tekutin bývá při různých depresivních stavech nebo při podávání vody s chutí či zápachem pro koně nepříjemným, příliš teplá nebo příliš studená voda.

Způsob příjímání krmiva, žvýkání a polykání

Je třeba sledovat, jak kůň uchopí krmivo, zda a jak ho posune mezi čelisti a žvýká. Jakákoli bolest v dutině ústní nebo omezená či bolestivá pohyblivost čelisti se projevuje prodlouženým, opatrným a přerušovaným žvýkáním nebo náhlým přerušením žraní.

Bolest nebo neschopnost polykání se projevují natahováním krku, kýváním hlavy a neklidem. Pokud kůň nemůže vůbec polykat (např. ucpání nebo křeč jícnu), potrava smíšená se slinami vytéká nosem, jako by zvracel.

Vyšetření dutiny ústní

Pokud chceme vyšetřit dutinu ústní, nebude nám stačit odhrnout pysky jako u vyšetření sliznic, musíme řádně otevřít hubu koně, což může být někdy trochu problematičtější. Koně si necháme podržet u hlavy. Rukou si najdeme na dolní čelisti místo, kde kůň nemá zuby (mezera mezi řezáky a stoličkami, kam se také vkládá udidlo – hřebci a valaši tam mají špičák!). Potom ruku vsuneme do tlamy, pevně, ale citlivě (!) uchopíme jazyk a mezerou ho vytáhneme ven. Pokud ho nedokážeme holou rukou udržet, můžeme si vzít na pomoc například čistý kapesník, pak jazyk udržíme snadno. Vytáhnutý jazyk opatrně stáhneme dozadu mezi stoličky. Kůň teď nebude kousat a nechá tlamu otevřenou. Chci jen upozornit na to, že při této manipulaci může dojít k poranění jazyku koně (až zlomení jazylky!), proto se do toho nikdy nepouštějte napoprvé sami! Pokud se s vámi bude kůň příliš prát, radši otevírání tlamy a vytahování jazyku vzdejte. Nemá cenu riskovat jeho nebo vaše zdraví.

Tímto způsobem můžeme prohlédnout pysky, přední částí dásně, řezáky, špičáky a přední stoličky, prohlédneme i přední část tvrdého patra a jazyk.

Co sledujeme:
  • sliznice (viz. 5. díl),
  • tvrdé patro (žabka – obr. 2 a jiné záněty),
  • sekreci slin (suché sliznice obvykle na začátku horečnatého onemocnění, nadbytek slin při nemožnosti polykat či nadprodukci)
  • vzhled a pohyblivost jazyka (obrna x „zlozvyk“),
  • stav zubů.

Obr. 2: Žabka (červená šipka).Obr. 2: Žabka (červená šipka).

Samozřejmě veterinář má možnosti prohlédnout dutinu ústní mnohem podrobněji a přesněji.

Co může udělat veterinář:
  • použije rozvěrač a dobrou svítilnu pro důkladnou prohlídku dutiny ústní (obr. 3),
  • popřípadě koně seduje,
  • zrentgenuje hlavu koně pro lepší zobrazení kostí, dutin, zubů, zubních lůžek, čelistního kloubu apod.
  • vyšetří dutinu ústní endoskopem.

Obr. 3: Prohlídka dutiny ústní koně za použití rozvěrače a svítilny.Obr. 3: Prohlídka dutiny ústní koně za použití rozvěrače a svítilny.

Zuby

Špatné zuby mohou být velice vážným problémem, se kterým se u koní setkáváme poměrně často. Existuje spousta různých zubních abnormalit, mnoho z nich má společný následek – špatnou tělesnou kondici a zdravotní problémy. Úlohou zubů je rozdrtit dlouhé vláknité stonky na malé kousky, aby je střevní baktérie mohly dále rozkládat. Výsledkem špatného chrupu jsou dlouhé částice vlákniny, které střevní baktérie je nejsou schopny rozložit. Kůň nemá dostatek živin a hubne. Na druhé straně špatně rozžvýkaná sousta mají problém projít střevy a často ústí v zácpu. Proto bychom měli každému koni, který hubne nebo trpí zácpami, v první řadě vyšetřit chrup.

Mezi druhým a třetím rokem začíná výměna mléčného chrupu za trvalý, ta může být příčinou nechutenství a jiných problémů spojených s bolestí v dutině ústní. V místě výměny jsou dásně zduřelé, zarudlé, teplé a bolestivé. Do pěti let by se zuby měly vyměnit. V tomto věku je třeba chrup koně sledovat a jakoukoli abnormálnost konzultovat s veterinářem. I přes omezené možnosti si můžeme všimnout například nepravidelného postavení řezáků (chrup kapří, štičí, špatné vzájemná poloha), které ztěžuje přijímání potravy a kousání.

Velice často se u koní setkáme s ostrými výčnělky a háčky na stoličkách (obr. 4). Ty mohou zraňovat dásně a kůň odmítá žvýkat. Zuby u koní neustále dorůstají a musí se o sebe při žvýkání otírat, aby jejich délka zůstala normální. Starší koně mívají „vlny“ nebo „schody“ na chrupu. Ty vznikají v případě, že jeden zub je kratší (například ulomený) nebo zcela chybí a zub protější se nemá o co otírat a přerůstá. Velice dobré je koně pravidelně prohlížet a jakékoli ostré výčnělky nechat odborníkem odstranit, než se objeví větší problém.

Obr. 4: V případě nedostatečného žvýkání se na vnějších stranách horních stoliček a vnitřních stranách dolních stoliček tvoří ostré hrany.Obr. 4: V případě nedostatečného žvýkání se na vnějších stranách horních stoliček a vnitřních stranách dolních stoliček tvoří ostré hrany.

Další častou nepravidelností dutiny ústní u koně jsou vlčí zuby. Rostou před prvními stoličkami především na horní čelisti (obr. 5). Někdy vlčí zub neprořeže dásně, pak může neustále dráždit a vyvolá v dásni zánět. Ten poznáme podle zčervenání, otoku a bolestivosti. Většinou vadí při ježdění; kůň třepe hlavou, brání se udidlu, je tvrdý na tu stranu, kde má vlčí zub apod. Příznaky jsou různé a hodně záleží na povaze koně. 

Obr. 5: Vlčí zub na horní čelisti (červená šipka).Obr. 5: Vlčí zub na horní čelisti (červená šipka).

Někdy se stane, že má kůň postižené kořeny zubů, především stoliček. Dojde k tomu například tehdy, ulomí-li si nebo naštípne zub, do rány se dostane infekce a zanítí se kořen. Kořeny horních stoliček zasahují do vedlejších nosních dutin, které se rovněž zanítí a infikují. Tato infekce se vyvíjí relativně dlouho, poznáme ji podle oteklé oblasti na hlavě mezi okem a nozdrou, toto místo může být teplé a bolestivé. Někdy koni vytéká z jedné nosní dírky hnisavý až hnilobný výtok. 

Vyšetření peristaltiky

O činnosti střev se „zvenčí“ můžeme něco dozvědět poslechem břicha (uchem nebo fonendoskopem). Uslyšíme peristaltické šelesty, jejichž síla a charakter závisí na obsahu střev, síle peristaltiky a na místě, které posloucháme. Protože v každé části břicha se nachází jiný „kus střeva“, je dobré poslouchat břicho aspoň na čtyřech místech (viz obr. 6, 7)

Obr. 6: Poslouchání střevní peristaltiky vpravo. Modrý kroužek: přibližně pod kyčelním hrbolem slyšíme hlavu slepého střeva a konec kyčelníku. Červený kroužek: v pravé slabině slyšíme přechod tělo-hrot slepého střeva.Obr. 6: Poslouchání střevní peristaltiky vpravo. Modrý kroužek: přibližně pod kyčelním hrbolem slyšíme hlavu slepého střeva a konec kyčelníku. Červený kroužek: v pravé slabině slyšíme přechod tělo-hrot slepého střeva.

Normálně je peristaltika (na jeden křížek +) na obou stranách dutiny břišní živá, šelesty šplouchavé. Nad tlustým a slepým střevem slyšíme kručení, protože střevní obsah je tužší. 

Obr. 7: Poslouchání střevní peristaltiky vlevo: Modrý kroužek: pod kyčelním hrbolem slyšíme malý kolon. Červený kroužek: v levé slabině slyšíme levé slohy velkého kolonu a pánevní ohbí.Obr. 7: Poslouchání střevní peristaltiky vlevo: Modrý kroužek: pod kyčelním hrbolem slyšíme malý kolon. Červený kroužek: v levé slabině slyšíme levé slohy velkého kolonu a pánevní ohbí.

Pokud jsou se střevy problémy, může peristaltika 

  1. zesílit, a to až tak, že je slyšet už z dálky a lze ji hmatat rukou (na dva křížky ++). Bývá příznakem akutních zánětů střev s průjmem nebo křečové koliky.
  2. zeslabit (na ±) až vymizet (-), což je časté při různých kolikových onemocněních, zejména při zácpě, uskřinutí střeva, otočení tlustého střeva, všeobecné plynatosti a při zánětu pobřišnice.
  3. znět kovově, což ukazuje na neprůchodnost některého úseku střeva, před nímž se hromadí plyny.
Co sledujeme:
Na různých místech dutiny břišní sledujeme

  • charakter,
  • intenzitu zvuků.
Co může udělat veterinář:
  • rektální vyšetření dutiny břišní,
  • vyšetření žaludku nosojícnovou sondou,
  • vyšetření trávicího traktu endoskopem,
  • laboratorní testy odebraného vzorku střevní sliznice,
  • operativní vyšetření, laparoskopie.
Předchozí: Pardubice: dráha dostává nový kabát
Následující: Jan Buben radil jezdcům na Suché
x

Mohlo by vás zajímat

Hentšel se dočkal a vyhrál ČSP Velkou cenu Ostravy

V neděli 20. května se na kolbišti Jezdeckého klubu Baník Ostrava uskutečnil 53. ročník Velké ceny Ostravy. Ta je již 17. let součástí Českého skokového poháru a na jejím startu tradičně nechybí domácí jezdec Marek Hentšel. Letos se dočkal vítězství. Nakročeno na něj měl již po základní části této parkurové ...