Chci zde mít svou reklamu
Home > Medailonky > Osobnosti > Životní jubileum Václava Chaloupky

Životní jubileum Václava Chaloupky

Dostihová legenda. Jezdec, trenér, chovatel, majitel, pořadatel dostihů, mistr republiky v bowlingu v družstvech a také ostřílený účastník televizních pořadů. Ing. Václav Chaloupka, muž mnoha profesí, v červenci slaví sedmdesátiny.

Jezdit začal v 10 letech s partou dětí na jízdárně pod vedením plukovníka Klapala. Skákal parkury, obsedal hříbata. První dostih vyhrál ve 12 letech ve Slavkově na kobylce Jehle. Ve steeplechase triumfoval poprvé o rok později v Židlochovicích. Ve třinácti mu začala závodnická éra (tehdy se vystavovaly i jednodenní jezdecké licence), která s přestávkami pokračovala až do roku 1998. Jen tak pro zajímavost, Václavovu všestrannost dokazuje fakt, že s Jehlou vyhrál rovinový dostih a druhý byl ve skoku mohutnosti za další známou osobností jezdeckého sportu Andrejem Glatzem.

O čtyřech startech Václava Chaloupky s jeho životním koněm Korokem a jejich třech vítězstvích je téměř všechno psáno v knihách, časopisech, kronikách. Nejemotivnější bylo to první v roce 1969. Nejen z pohledu sportovního, ale také politického. Za radostí z triumfu se skrývala radost z porážky nad Sovětskou výpravou. Země obsazená a porobená se nedala zlomit alespoň ve sportu…..

Když se Václavovi splnil první z velkých snů, zvítězit ve Velké pardubické, snažil se o další. Tím byl start v britské Velké národní, v dostihu s historií sahající do roku 1837. Po 55 letech, v roce 1986, se vydal po stopách kapitána Poplera, který do cíle tehdy nedojel. Nedojel ani ing. Chaloupka s Essexem. V každém případě to byl odvážný krok kupředu. V té době si jen těžko někdo mohl představit, do čeho se slušovický tým vlastně pouští. Essex nezklamal svým projevem, nad pevnými vysokými překážkami dokázal, že je minimálně excelentním skokanem. Vědělo se o něm, že je rychlý. A tak se čekalo, jak prostojí v rychlém tempu celých 7.200m. Dvojice dostih nedokončila prasklé přezce u třmenu.

O pět let později se Václav Chaloupka do Aintree vrátil, tentokrát s mohutnou benešovskou klisnou Frází. Ani tentokrát při nich štěstí nestálo. Při poslední rychlé tréninkové práci před samotným dostihem si přivodila zdravotní komplikace s nohou a několik dní musela odpočívat. Sice odstartovali, ale Fráze zvládla přeskákat jenom první kolo a byla zadržena.

Aktivní období v dvojroli trenér-jezdec prožíval na přelomu 90. let. Absolvoval více než sto dostihů a 21 z nich vyhrál. Po sedmi letech závodní přestávky se do světa překážkových dostihů vrátil.

Z výčtu čtyřnohých partnerů určitě zaujme klisna Vlys, s níž během tří letních měsíců roku 1990 dokázal třikrát zvítězit. Výrazně se prosadil také s Mercatorem, vítězem Ceny st.st.Tochovice v roce 1989 a Prvomájové steeplechase v Lysé o rok později. S Naguibou triumfoval v květnu 1998 v jedničkové Ceně Pardubických novin.

Pevnou vůli a odhodlání dokumentuje dostih ve Francii, kterého se jako padesátiletý zúčastnil s hnědákem Mir Sadou. Aby tehdy mohl vůbec odstartovat, musel shodit více než 20kg! S Mir Sadou v srpnu 1998 uzavřel na závodišti v Hluboké nad Vltavou ve steeplechase II. kategorie seznam vítězných jezdeckých počinů.

Úspěchy Václava Chaloupku těšily o to více, že se jich dočkal v sedlech koní, které v předešlých sezónách sám trénoval na rovinách (např. Nadely, Limita, Baddellios, Dare To Wait).

Václav Chaloupka je známý svými sympatiemi k Francii, odkud se snažil dovážet nadějné plnokrevníky. Na dráhu i pro chov. Býval vyhlášeným specialistou na dvouletky. Jak sám říká, práce s koněm od stáří roku je pro něho nejhezčí. „Dostanete dítě do rukou a něco z něho uděláte.“

Jedním z nejradostnějších okamžiků trenérovy kariéry byl slavnostní mítink na centrálním závodišti v roce 1996. Radoval se z obou hlavních dostihů dne, tedy z Velké ceny Prahy zásluhou Palomie (vedené René Koplíkem), a především z Velké ceny českého turfu. V živé paměti mnohých určitě zůstal fantastický triumf populárního Mir Sady, který pod Petrem Kubíkem porazil středoevropskou hvězdu hvězd Almaze.

V přehledech chuchelského závodiště jsou držiteli rekordu dráhy jím trénovaní Librilla (na trati 2.600m), Monte Carlo (1.800m), Cosmetik (1.100m) a Palmare (1.000m).

V roce 1987 připravil k vítězství v Československém derby Doxe a velmi blízko měl k dalším triumfům s francouzskými importy, v cíli druhými Baddelliosem (1994) a Mir Sadou (1996).

Jeho svěřenci ovládli významné testy, mj. Cenu prezidenta (Rájec 1986), St. Leger (Zana 1987 a Librilla 1997), Cenu zimního favorita (Hexa 1981 a Naguiba 1994), Gerschův memoriál (Meriem 1980, Isolda 1986, Naguiba 1994, Mir Sada 1995 a Librilla 1996), Cenu Hřebčína Napajedla (Imperfectible 1993 a Maracudja 1994), Velkou červnovou (Mayo 1985, Maur 1986 a Amande Praline 1993), Mem.R.Deyla (Japa 1983, Ostrea 1987 a 1996 Fermika), Velkou dubnovou (Starting Order 1994, Cayrass Ball 1996, Palomia 1997 a Monte Carlo 2003), Mem.prof.V.Michala (Durman 1979, Číman 1985 a Baddellios 1994), Velkou květnovou (Palomia 1995), Gomba handicap (Tiznit 2001).

Václav Chaloupka yychoval nejen dobré koně, ale také kvalitní jezdce. Začínal u něho Petr Kubík, Ivan Kub, Zdeněk Machů, Libor Šindar. Samozřejmě stojí za mnohými úspěchy synovce Jiřího, který v dnes patří mezi nejužší špičku českých profesionálů. Všechny vedl k tomu, že jezdec není pouhou ozdobou na hřbetě koně. Je sportovcem, který má za všech okolností podat co nejlepší výkon. Vyžadoval u jezdce přizpůsobivost se koni, umění jednat s trenérem, majitelem i novináři.

V roce 1993 stál u zrodu Dostihového klubu Tochovice, kde se sdružovali zástupci velkých i menších firem, podnikatelé a umělci. Zpěvačka Milena Soukupová u Václava Chaloupky měla v tréninku Viriona a Whippeta. Mediální pozornosti neunikly ani reklamní souboje dvou plnokrevníků, které ing. Chaloupka trénoval. Marylanda a Bonnie´se totiž vlastnily zpěvačky Věra Martinová a Petra Janů.

Čtěte také:  Vrchol nedělního dostihového odpoledne bude patřit klisnám

Vzpomínky na ….

Koroka

Bojovník s obrovským srdcem, který miloval lidi a jásající publikum. Chytrák, jenž se nejen v tréninku, ale také v dostihu uměl pošetřit tak, aby si nemusel sáhnout na dno sil. Jejich cesty se zkřížily v době, kdy bylo Václavovi 16 let. Do Židlochovic mladého hřebce přivezli s dalšími koňmi jako přívažek. Měl vytočenou pravou přední nohu v karpu, byl přikleklý a zesláblý po kataru. Předem odepisovaného outsidera si vzal Václav do péče. Oba dva se vzájemně učili. Usmyslel si, že z Koroka udělá koně, kterých je málo. Jak to nakonec dopadlo, ví každý příznivec turfu. A stejně tak nejeden dostihový fanoušek četl Václavovy vzpomínky na Korokův odchod na věčné pastviny:

„Rozloučení s Korokem bylo dojemné. Nebojím se říci, že snad osudové. Ze Slušovic jsem tehdy měl namířeno do rakouského Freudenau, kde mě čekal start v překážkovém dostihu. Cestou jsem míjel odbočku k místu, kde tou dobou Korok působil jako plemeník. I když jsem měl naspěch, šlápl jsem na brzdu a šel se za Korokem podívat. Položil mi hlavu do klína a já chtěl na pár desítek minut zavzpomínat na všechno krásné, co jsme spolu zažili. Až jsem měl slzy v očích. Dvě hodiny poté, co jsem odjel za svými povinnostmi, si Korok při vypouštění do výběhu zlomil nohu. Aniž bych to tušil, ten den jsem se rozloučil s mým nejmilejším kamarádem“.

Essexe

Essex byl zajímavým koněm. Narodil se v Maďarsku jako Emír. Od počátku byl pěkné kvítko. Jako dvouletý měl celkem šestkrát vyběhnout, ale ani jednou nevstoupil do startovního boxu. Majitel nad ním zlomil hůl a prodal ho do Slušovic. Protože na české dostihové scéně již jeden plnokrevník jménem Emír působil, byl vzpurný černý hnědák přejmenován na Essexe.

Vinny

Tochovická odchovankyně byla hrdinkou Velké v roce 1995. Vítězství měla na dosah. Nebýt nešťastného okamžiku, kdy se jejímu jezdci Koplíkovi v průběhu dostihu utrhl třmen. Ačkoliv podal heroický výkon hodný obdivu, neměl možnost klisnu v cíli podporovat. Skončili druzí za britským hostem It´s A Snipem.

„Když se Vinny zranila, měl jsem na výběr. Protože byla pojištěná, mohl jsem za ni dostat docela velké peníze, ale rozhodl jsem se jinak. Vyhrála mi spoustu dostihů a měl jsem ji rád. Takže mě její léčení stálo naopak další výdaje. Ale hlavní je, že se nám ji podařilo zachránit a zařadit do chovu. Když jsem po nějakém čase navštívil napajedelský hřebčín a rozjímal u výběhu, někdo do mě strčil. Byla to Vinny. Přišla mi ukázat svoje hříbátko. To pro mě byla ta nejkrásnější odměna“, vzpomíná ing. Chaloupka.

Night Shot

Na tochovické aukci o ni nikdo neprojevil zájem, protože měla zranění. A přesto ji najdeme ve výsledkových listinách jako třináctinásobnou vítězku vedenou Václavem Chaloupkou. Tato odepisovaná klisna to dotáhla až na titul Klusák roku. I takové příběhy někdy píše život.

Čtěte také:  V noci zachraňovali hasiči nemocného koně

Václavovi prošlo rukama hodně koní a tak moc dobře ví, co znamená „Jednou si nahoře, jednou dole“. Někteří koně, do nichž vkládal veliké naděje, zklamali. Jiní naopak předčili očekávání. Do té první skupinky určitě patřil líbivý hnědák Long Trip, svého času nejdražší dostihový kůň, který se v Čechách objevil. Na rovinách se neprosadil. Skokový talent sice prokázal, ale k lepším výkonům mu zase chyběla potřebná rychlost. Když se zdálo, že svoji parketu našel v soutěžích všestrannosti, zdravotní komplikace ukončily jeho krátký život. Mezi koně, kteří svoji pořizovací cenu naopak znásobili, se řadí Palomia, Sammetsman nebo Bacar.

„Kůň má svou duši, stejně jako člověk“, tvrdí Václav Chaloupka. „Dokáže si pohrát, poznat povahu člověka, má smysl pro humor, umí shodit jezdce stejně tak dobře, jako být neskutečně opatrný k malému dítěti. Člověk si k němu chodí popovídat možná důvěrněji, než ke svému kamarádovi. A tak by to asi mělo být“.

K vyznání jubilanta se připojuje i celá redakce. S přáním toho nejkrásnějšího, co může koňský svět nabídnout.

Zajímavosti o Václavu Chaloupkovi:

  • 89 vítězství na překážkách jako jezdec
  • 18x startoval ve Velké pardubické, 3x zvítězil s Korokem (1969, 1971, 1972) a 1x s Václavem (1977), třikrát skončil na 2. místě (Fráze 1989 a 1990, Drak 1991)
  • S Korokem „žil“ od hřebcových necelých dvou let až do jeho 21. roku
  • V 80. letech působil v JZD Slušovice jako rovinový i překážkový trenér.
  • 2x se postavil na start slavné Velké národní (Essex1986, Fráze 1991)
  • Úspěchy slavil nejen na rovinách a překážkách, ale také v sulkách klusáků
  • Počátkem 90. let získal s dalšími společníky do pronájmu karlovarské závodiště a zabránil jeho zkáze. Výrazně se navýšil počet dostihových dní a vůbec poprvé se České derby běželo jinde, než v Chuchli.
  • Jeho jméno je uváděno ve spojení s ryzákem Von Dutch, prvním českým koněm, který se (byť neúspěšně) zúčastnil mítinku na dráze Nad Al Sheba v daleké Dubaji
  • Od roku 1987 zastával funkci vedoucího dostihového střediska v Chuchli, ale od roku 1988 si na svá bedra vzal provoz tochovického závodiště.
  • V roce 1990 stál u zrodu Fondu, který organizoval dražby odpojištěných koní a dával jim odprodejem k novým majitelům šanci na další plnohodnotný život.
  • Posledním startem ve Velké zůstává ten s Drakem z roku 1991, protože v roce 1998 na start nepustila veterinární komise Grega.
  • V roce 2004 se stal rovinovým trenérským šampiónem
  • Loni jeho svěřenci vyhráli 7 dostihů

Text: Marcela Kozová

Foto: archiv autorky, Zuzany Chaloupkové a Venduly Horčičkové

Použité materiály: Paddock Revue, www.velka-chuhle.cz,  www.dostihy.cz, Turf Magazín, časopis Televize, MF Dnes

Předchozí: Prague Lions na úvod GCL v Paříži čtrnáctí
Následující: Prague Lions po desátém kole GCL v Paříži jedenáctí

Zanechte komentář

x

Mohlo by vás zajímat

Když si srdce vybere samo: MIGUELL a Petra Krebsová

V učebnicích jezdectví se uvádí, že pro mladého začínajícího jezdce je ideálním učitelem zkušený školní kůň. Jeden takový ukázkový případ můžeme najít na Tachovsku. Na Mlýně v Oldřichově spolu s dalším koňským kolegou a třemi poníky žije jednadvacetiletý ryzák Miguell Imhoff. Do světa vysoké drezúry doprovází svoji jezdkyni, sedmnáctiletou Petru ...